Sex, drogy a magie: Kdo byl nejslavnější okultista Aleister Crowley

Je snadnější napsat, čím muž narozený v říjnu 1875 jako Edward Alexandr Crowley nebyl, než naopak. Jen Wikipedie uvádí pod jeho heslem dvaadvacet položek, od mága a okultisty přes spisovatele, básníka, malíře, špiona, šachistu či astrologa až po horolezce. Čas a prostředky na to měl dostatečné: Díky dědictví po otci si nemusel dělat starosti s živobytím, a veškerým svým zájmům se tak mohl věnovat naplno. 

Rebel proti morálce

Pro změnu jména se rozhodl ve dvaceti letech, během studií na univerzitě v Cambridgi. A jistě nešlo o náhodnou volbu – jako „Alastor“, s významem „ochránce člověka“, se ve starořečtině označoval Zeus. Mladíkův příklon k antické mytologii byl rovněž příznačný: Výchova v přísně puritánské rodině mu nevyhovovala, a jen co dorostl do puberty, začal se proti vštěpované křesťanské morálce ostře vymezovat. 

Hodiny náboženství ve škole nesnášel, o panictví prý přišel ještě před patnáctými narozeninami a experimentoval s návykovými látkami všeho druhu. Matka, která na jeho výchovu zůstala po smrti manžela sama, syna nezvládala. A tak se jí nakonec možná i ulevilo, když se rozhodl studovat na Cambridgi. Zřejmě se uklidňovala tím, že mu nové obzory získané na věhlasné škole otevřou oči a domů se vrátí jako jiný člověk. 

Nejzhovadilejší muž planety

Aleister si na studiích obzory skutečně rozšířil, ovšem nikoliv směrem, v jaký jeho matka doufala. Zmíněné sexuální zkušenosti znamenaly ve skutečnosti jen první krok ke zhýralství, které po zbytek života dál umocňoval. Nedělal rozdíly mezi ženami a muži a nezbrzdil jej ani fakt, že homosexualita tehdy stála v Británii mimo zákon. Tělesná rozkoš se proměnila v Crowleyho vášeň a přivedla ho k závěru, že morálka a systém pravidel nastavený ve společnosti brání lidem ve štěstí. 

„Dokud budou sexuální vztahy komplikovat náboženské, společenské a finanční ohledy, nepřestanou způsobovat všechny druhy zbabělého, nečestného a nechutného chování,“ tvrdil. Sám se pak uvedenými slovy stoprocentně řídil a novináři jej později titulovali jako „nejzhovadilejšího muže planety“.

Básně plné erotiky

Ke cti mu naopak slouží, že neméně intenzivně rozvíjel i další zájmy, jejichž spektrum obsáhlo značně odlišné oblasti. Jako by se snažil poznat hranice možného a zkoušel, kam až může člověk dosáhnout. Při pobytu v Cambridgi – odkud nakonec po třech letech předčasně odešel bez titulu – v sobě objevil šachistu a začal se věnovat také poezii. Obojí mu vydrželo po celý život, navzdory faktu, že na poli veršů právě nevynikal. 

Kritiky zjevně pohoršovalo, že jsou Crowleyho básně mnohdy plné erotiky, ba dokonce pornografie. Jednu z prvních sbírek proto raději vydal v Nizozemsku, jelikož redaktoři v puritánské Británii by jí patrně nikdy nedovolili spatřit světlo světa. S přibývajícími léty se navíc nijak nekrotil, ba naopak. Když v sedmačtyřiceti vydal autobiografický Deník drogového zloducha, muselo být dílo staženo z prodeje. Mimochodem, drogy pozvedl na piedestal skrz literaturu už v roce 1909: Tehdy vyšla jeho Psychologie hašiše, v níž zmíněnou návykovou látku prosazoval coby cestu k mysticismu. 

Vyloučen z řádu

A právě zájem o okultismus a magii nakonec sehrál v Crowleyho pozoruhodném příběhu hlavní roli. Svou první mystickou zkušenost si údajně připsal už coby jednadvacetiletý na prázdninách ve Stockholmu. Jeden z jeho životopisců tvrdil, že tehdy poprvé navázal Aleister i homosexuální vztah. Oba prožitky pro něj byly natolik intenzivní, že je později s oblibou propojoval.

Ve švýcarském Zermattu jej tou dobou nadchly myšlenky ezoterického řádu zlatého úsvitu a nechal se zasvětit pod jménem Perdurabo neboli „vytrvám“. Jeho „magickým“ učitelem se stal jistý Alan Bennet a ve společném bytě rituálně užívali drogy. Řídili se při tom například středověkou knihou Lemegeton, s dochovanými popisy čarodějnických praktik. Crowleyho působení v řádu však netrvalo dlouho. Sám sice projevoval nadšení a toužil v hierarchii stoupat výš, ostatním bylo ovšem trnem v oku jeho až příliš odvázané chování a bisexualita. 

TIP: Invaze přízraků a duchů zemřelých: Kde se vzal fenomén spiritistických seancí

Rozkol vyvrcholil, když Aleister se svou milenkou vykradl londýnský trezor řádu, obdržel soudní zákaz styku s jeho členy a musel nedobrovolně vystoupit. Obrátil proto pozornost jinam: Nějakou dobu koketoval s buddhismem a při pobytu v Indii jej pro změnu zaujal hinduismus. Oba směry však nakonec opustil a dal přednost západnímu okultismu, který jej pak nepřestal lákat po zbytek života. V roce 1899 koupil vyhořelé skotské panství Boleskine a proměnil ho ve svatyni, kde vykonával rituály podle středověké knihy mága Abramelina. 

Dokončení: Sex, drogy a magie: Kdo byl nejslavnější okultista Aleister Crowley (2) (vychází v pátek 26. listopadu)