Bezohlední turisté
Mont Blanc | 4 808 m n. m. | Alpy | Evropa
Mont Blanc leží na francouzsko-italských hranicích a z obce Saint-Gervais-les-Bains se na něj tzv. klasickou cestou každoročně vydá až 25 tisíc lidí. Francouzské úřady však od minulého roku výstup omezily: Jednak chtějí zabránit stále častějším nehodám, ale především hodlají zastavit ničení přírody. Pro turisty představuje zdolání hory často jen „zářez“ na sociálních sítích, aniž by si uvědomili, jak bezohledně se chovají a co po sobě na místě zanechávají.
Jako první zdolali vrchol Francouzi Jacques Balmat a Michel-Gabriel Paccard, a to 8. srpna 1786. První ženou se pak v roce 1808 stala chudá služebná Marie Paradisová. Úmrtnost je na Mont Blancu vyšší než na kterékoliv jiné hoře a od roku 1990 zemře ročně při výstupu 10 až 20 lidí. Důvodem je především mylná pověst provázející alpského giganta, totiž že se jedná o pouhou „dlouhou vycházku“, kterou zvládne každý s dobrou fyzičkou. A tak se na vrchol snaží dostat i začátečníci bez jakýchkoliv horolezeckých zkušeností.
Svítící vrchol
Kibo | 5 895 m n. m. | pohoří Kilimandžáro | Afrika
V Tanzanii, u hranic s Keňou, se k nebi tyčí horský masiv Kilimandžáro. Svahilské pojmenování Kilima Njaro se překládá jako „svítící hora“, ale ve skutečnosti se jedná o tři nečinné vulkány, Shira, Mawenzi a Kibo, přičemž poslední zmíněný představuje zároveň vrcholový kráter. Vypravili se na něj i cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka a napsali o své pouti knihu S československou vlajkou na Kilimandžáro.
Jako první tam ovšem stanul Johannes Kinyala Lauwo z blízké vesnice Marangu, který v místě vyrostl a znal horu jako své boty. Není zdokumentováno, kdy ji zdolal poprvé. Proto se jako „oficiální“ pokořitelé uvádějí Němec Hans Meyer a Rakušan Ludwig Purtscheller, kteří shlédli dolů 6. října 1889. Víme však, že Lauwo před nimi stanul na vrcholu nejméně devětkrát. Ačkoliv jde o šestitisícovku, lze se nahoru dostat bez horolezeckého vybavení, takže láká bezpočet turistů. Každý rok pak musejí záchranáři evakuovat na tisíc lidí, které zachvátí výšková nemoc, a v průměru jich deset podlehne.
Sníh na rovníku?
Puncak Jaya | 4 884 m n. m. | pohoří Sudirman | Austrálie a Oceánie
Nejvyšší horou Austrálie a Oceánie je Puncak Jaya, tyčící se nad ostrovem Nová Guinea. Ledovce na jejím vrcholku poprvé spatřil v roce 1623 Jan Carstenzoon, jehož jméno v podobě „Carstenszova pyramida“ původně nesla. Zpráva holandského objevitele však byla víc než dvě století zesměšňována, a nikdo nevěřil, že by se poblíž rovníku mohl nacházet sníh.
Sněhového pole Puncak Jaya dosáhl nizozemský průzkumník Hendrik Albert Lorentz roku 1909, na vrchol však teprve v roce 1962 vystoupali Heinrich Harrer, autor slavné knihy Sedm let v Tibetu, Philip Temple, Russel Kippax a Albert Huizenga. Mezi léty 1995 a 2005 zůstala hora turistům i horolezcům uzavřena, ale od roku 2006 je přístup opět možný, a to zejména prostřednictvím různých agentur se zaměřením na dobrodružnou turistiku. Nejvyšší vrchol pevninské části australského kontinentu pak představuje Mount Kosciuszko s 2 228 m n. m., ležící ve Sněžných horách.
Obr v Antarktidě
Vinson Massif | 4 892 m n. m. | Ellsworthovo pohoří | Antarktida
Asi 1 200 km od jižního pólu leží 21 km dlouhý a 13 km široký masiv, pozorovaný poprvé ze vzduchu v roce 1935. Na vrcholu však jako první stanul teprve v prosinci 1966 americký tým pod vedením Nicholase Clinche. Vinson Massif nese jméno kongresmana Carla Vinsona, který podporoval průzkum jižního kontinentu.
Horolezci se na horu vydávají nejčastěji mezi prosincem a únorem, kdy v Antarktidě panuje světlo 24 hodin denně. Ačkoliv na Vinsonu nedošlo k žádným známým úmrtím, rozhodně se nejedná o „snadný“ vrchol, jak dokládají případy vážných omrzlin. Nebezpečí tkví i v tom, že cesta do nejbližší nemocnice trvá v nepříznivých povětrnostních podmínkách několik dnů až týdnů.
Nedotčený kraj
Denali | 6 190 m n. m. | Aljašské hory | Severní Amerika
Nejvyšší hora Severní Ameriky se tyčí k nebi ve vnitrozemí Aljašky a v jejím okolí lze narazit na soby polární, medvědy grizzly i baribaly, losy aljašské či rosomáky sibiřské i nespočet ptáků, včetně orlů skalních. Prvovýstup si v roce 1913 připsala americká výprava a dnes se vrchol každoročně pokouší zdolat na tisíc lezců. Jelikož se Denali nachází ve stejnojmenném národním parku, jeho správa se snaží zajistit, aby byl výstup bezpečný pro dobrodruhy i pro okolní přírodu. Díky úsilí tamních pracovníků počet úmrtí klesá, ovšem v letech 1903–2006 si hora vzala životy 96 lidí.
Od roku 1896 se vrchol dlouhá desetiletí nazýval Mount McKinley, po tehdejším prezidentském kandidátovi a později i prvním muži země Williamovi McKinleym. Úžasná příroda inspirovala v roce 1917 aljašské úřady k založení národního parku McKinley, který se o šedesát let později přejmenoval na Denali, což v jazyce Athabasků znamená „veliký“. Opustit také tradiční název hory však federální vláda dlouho odmítala a teprve v roce 2015 novinku na mapách oficiálně přijala administrativa Baracka Obamy.
Na bílé stráži
Aconcagua | 6 959 m n. m. | pohoří Andy | Jižní Amerika
Aconcagua leží v Andách na západě Argentiny, tvoří součást stejnojmenného přírodního parku a její jméno v jazyce Inků znamená „bílá stráž“. Není sice jisté, zda se indiáni dostali až na vrchol, nicméně jejich stopy se našly i v nadmořské výšce přes 6 000 m. Dnes výstup vyžaduje povolení v přepočtu za 18 000 Kč, přesto se nahoru každoročně vydá až 3 500 lidí, a to jednou ze tří cest: Normální trasa není kromě nízkého tlaku nijak náročná, Polská cesta je obtížnější kvůli překonávání ledovce a Jižní stěnou vede několik horolezeckých tras.
Turisté musejí počítat s extrémními změnami počasí, včetně velmi silného větru, jenže až 40 % z nich nepodstoupí předem žádnou přípravu. Není divu, že uspěje pouze polovina z těch, kdo na nejvyšší hoře mimo Asii zkoušejí štěstí. Prvovýstup si v roce 1897 připsal Švýcar Matthias Zurbriggen, jenž zdolal i mnohé vrcholky Alp a Himálaje.
Nejvyšší na světě
Mount Everest | 8 848 m n. m. | pohoří Himálaj | Asie
Na nejvyšší horu světa, jež se tyčí v nepálském regionu Khumbu na hranici s Čínou, poprvé vystoupal Novozélanďan Edmund Hillary s Nepálcem Tenzingem Norgayem 29. května 1953. O její dobytí se však odvážlivci pokoušeli už od roku 1922 a od té doby až do loňska přišlo při výstupu na Mount Everest o život 307 lidí. Důvody byly různé: pády, nenadálé bouře, umrznutí, laviny, nedostatek kyslíku i zdravotní potíže. V sanskrtu znamená jméno hory „tvář nebes“. A jelikož pohoří Himálaj, kde se Everest nachází, v důsledku stlačování litosférických desek neustále roste, možná se jednou skutečně dotkne oblohy.