Průšvihy tajných služeb: Šéf protisovětského oddělení MI6 agentem KGB

Americká CIA selhala při pokusu o svržení kubánského komunistického režimu a máslo na hlavě mají její agenti také v případu atentátu na prezidenta Kennedyho. Skandály se ovšem netýkaly pouze amerických organizací. Neopatrností nechvalně proslula například britská MI6, která měla dlouhá léta ve svých řadách elitního špiona sovětské zpravodajské služby KGB.

Předchozí část: Průšvihy tajných služeb: Prvotní hřích americké CIA

Harold Adrian Russell Philby, přezdívaný Kim, vystudoval prestižní univerzitu v Cambridgi, kde ho také údajně v 30. letech naverbovaly sovětské síly. Po absolvování školy se chvíli živil jako novinář, ale jeho bystrá a vynalézavá povaha jej nakonec katapultovala až do MI6: Pracoval tam od roku 1939, a později dokonce vedl protisovětské výzvědné oddělení. Po druhé světové válce byl styčným důstojníkem pro americké tajné služby a v jednu chvíli se o něm mluvilo i jako o kandidátovi na řízení celé MI6. 

Philby byl přitom celou dobu dvojitým agentem a obzvlášť po druhé světové válce, kdy díky kontaktům v Americe pronikl pod pokličku přísného utajení, vynášel informace do Moskvy. Sověti se díky němu dozvěděli mimo jiné o chystaném protikomunistickém výsadku do Albánie, na který se tak mohli připravit a následně jej rozdrtili. Philby také odhaloval identity západních špionů a své souputníky naopak varoval, kdykoliv se ocitli v podezření. 

Právě snaha pomáhat kolegům na něj však upozornila a v roce 1955 byl nakonec z MI6 pouze propuštěn – v jeho případě tehdy ještě neexistovala jistota. Před podezřením ze špionáže nakonec utekl do Moskvy, kde se záhy vyšvihl na post plukovníka KGB, a o svém záškodnictví dokonce napsal knihu My Silent War („Moje tichá válka“). Zemřel v roce 1988 – údajně se upil. 

Noční návštěva u královny

Ležérností a nevalnou ostražitostí se v roce 1982 „proslavila“ také speciální policejní jednotka Royalty Protection Command (SO14), která se stará o bezpečnost britské královské rodiny. Alespoň to tvrdí Michael Fagan, jenž údajně hned dvakrát v rozmezí jednoho měsíce pronikl do Buckinghamského paláce: Během první, červnové návštěvy – která nebyla zaznamenána, a tudíž ji nelze ověřit – překonal betonovou zeď ohraničující pozemek, pronikl až k budově a začal šplhat po okapu. Zahlédla jej při tom prý služka a zavolala policistu, ale v době jeho příchodu byl už Fagan pryč. 

Dva průniky

Muž se posléze dostal do paláce otevřeným střešním oknem, uvnitř se údajně půl hodiny procházel, a dokonce spustil několik alarmů – všechny poplachy však byly zřejmě označeny jako falešné. Nakonec se začal nudit a ze sídla odešel. Devátého července se vrátil podobnou cestou, tentokrát ovšem ráno: Opět uvedl do pohotovosti několik alarmů a příslušníci policie znovu zhodnotili poplach jako planý. Fagan tak pronikl až do ložnice královny Alžběty II., která okolo sedmé ranní ještě spala. 

Před dveřmi obvykle stojí stráž, ale muž tam dorazil v okamžiku, kdy odešla venčit psy. Nic mu tedy nebránilo vstoupit do pokoje, probudit panovnici a dát se s ní do řeči. Zjevně nebyl nebezpečný a královna zachovala chladnou hlavu, z jejích komnat však vetřelce vyvedl až policista. Faganova nevyžádaná návštěva se tak stala jedním z nejzásadnějších pochybení královské ochranky ve 20. století.