Prolomení kódu Enigma pomohlo zkrátit druhou světovou válku o dva roky

Panství Bletchley Park leží zhruba sedmdesát kilometrů na severozápad od Londýna. Je to klidné a poměrně nenápadné sídlo, jakých najdete v Anglii spousty. Za druhé světové války tam ovšem bylo velmi rušno: V halách a chodbách rozlehlých viktoriánských budov se pohybovalo až deset tisíc lidí. Vojáci v nažehlených uniformách se míjeli s často podivínskými matematiky v ošoupaných tvídových sakách. Všude zavazely hromady popsaných papírů a obrovské propojené stroje. A právě na tomto podivném místě se odehrála jedna z nejdůležitějších bitev druhé světové války – o prolomení kódu Enigma, jímž nacisté šifrovali tajné informace o svých operacích. 

Díky práci mnoha geniálních mozků dokázali Britové ochránit své zásobovací konvoje a především odolat německému tlaku až do spojeneckého vylodění ve Francii. Podle některých historiků se bez prolomení Enigmy mohl začátek invaze do Normandie, pokud by k němu vůbec došlo, zdržet až o dva roky, do jara 1946. 

Zrada kvůli milenkám

Mimořádně sofistikovaný přístroj Enigma vyvinul na začátku 20. let 20. století německý elektromechanik Arthur Scherbius. Zařízení připomínající psací stroj s propojenými nastavitelnými rotory sloužilo k šifrování i dešifrování psaných zpráv, přičemž obě strany musely znát jeho přesná nastavení. Enigma slavila slušný komerční úspěch nejen v Německu: Objednávaly si ji i velké světové společnosti, jež potřebovaly chránit citlivé obchodní informace. 

S rostoucím napětím v Evropě hledala nový šifrovací systém také německá armáda a nakonec zvolila upravenou Enigmu, která se považovala za neprolomitelnou. Němci samozřejmě systém ještě zdokonalili a rozdělili na různé verze, takže například námořní Enigma se lišila od letecké. Jenže Spojenci se o nacistickém tajemství brzy dozvěděli: Vyzradil jej Hans-Thilo Schmidt, šifrovací pracovník na německém ministerstvu obrany, který měl ke kódům Enigmy přístup. 

Nenapravitelný prostopášník si zvykl vydržovat milenky. V době hospodářské krize mu však najednou na podobný životní styl nestačily peníze. V listopadu 1931 se proto sešel s agenty francouzské vojenské rozvědky Deuxième Bureau a za horentní sumu jim prodal manuál k německé armádní Enigmě. Francouzi sice kód ještě rozluštit nedokázali, ovšem spolupráce se Schmidtem lačnícím po penězích pokračovala další léta.

Dešifrovací bomba

Od roku 1929 disponovali německou vojenskou Enigmou také Poláci. Tým kryptologů okolo matematika Mariana Rejewského ji pak – mimo jiné za pomoci manuálu od francouzské rozvědky – jako první prolomil. Pomohla k tomu tzv. bomba, zařízení sestavené z několika strojů Enigma zapojených za sebou. Čím si vysloužilo své jméno, není jasné. Jisté však zůstává, že Poláci až do roku 1938 dokázali dešifrovat tajné německé zprávy – později jim to ovšem nacisté znemožnili výraznou změnou nastavení. O tom, že Poláci Enigmu prolomili, Spojenci nevěděli až do začátku války. Tehdy, krátce před německou invazí do Polska, se Rejewski a další sešli s Francouzi a Brity, aby jim předali veškeré informace, které zjistili. 

Na prolamování Enigmy se v Británii zaměřila Vládní škola pro kódy a šifry (Government Code and Cipher School), jež se v srpnu 1939 nastěhovala do Bletchley Parku. Rozsáhlé viktoriánské panství se začalo plnit nadanými studenty, které naverbovala vláda. Mezi tamními pracovníky byste našli mimo jiné Iana Fleminga, pozdějšího autora knih o agentu Jamesi Bondovi. 

První velký krok

Britové dál potřebovali spolupracovat s polskými kryptology, kteří utekli před Němci do Francie. Rejewského tým našel základnu na zámku Vignolles nedaleko Paříže, jenž nesl označení PC Bruno. Spolupráce Francouzů s Brity však příliš nefungovala. Mladý matematik Peter Twin sice dokázal v Bletchley Parku kód Enigmy rozluštit, avšak jen u starších nastavení. K novějším potřeboval Rejewského. Hlavní kryptolog Alan Turing, který se dnes považuje za zakladatele informatiky, se tedy vydal za Poláky do Francie a s jejich pomocí sestrojil zařízení odvozené od polských „bomb“. To se pak stalo prvním velkým krokem k prolomení soudobé Enigmy.

Další vývoj se odehrával na moři: V únoru 1940 byla zajata ponorka U-33, jež měla za cíl položit miny do skotského zálivu Firth of Clyde. Němci sice stihli svoje plavidlo potopit, jenže jeden z vojáků zapomněl zahodit do moře rotory z Enigmy, které měl u sebe. Když pak v dubnu téhož roku zajali Britové u norského pobřeží další německou loď a našli na ní šifrovací tabulky, mohli poprvé rozluštit aktuální zprávy – i když pouze pro německé letectvo. 

Churchillovy akce

I Poláci byli v dešifrování Enigmy úspěšní. S předstihem věděli, že se na Paříž valí hrozivý německý útok, a posléze bezmocně sledovali, jak Francie kapituluje. Kromě obav, že polští kryptologové a francouzští agenti padnou do zajetí a všechno prozradí, měli Britové další problém: Na podzim roku 1940 citelně zesílily útoky „vlčích smeček“ německých ponorek na obchodní konvoje v Atlantiku, které ostrovní zemi zásobovaly. Británie přicházela o mnoho lodí a vážně jí hrozilo, že ji protivník vyhladoví. Nutně tedy potřebovala najít účinnou obranu – a tu nejlepší představovala schopnost číst zprávy nepřátelského námořnictva, znát pohyb jeho plavidel a následně se jim vyhýbat. 

Premiér Winston Churchill se snažil pozvednout morálku Britů nejen svými silnými proslovy. Prosazoval také diverzní akce, jejichž vojenský význam nebyl veliký, ale působily dobře na psychiku armády. Jednou z nich se stala operace Claymore v březnu 1941 na norském souostroví Lofoty. Speciální jednotky tam dokázaly kromě likvidace německých zásob paliva také zajmout jednu z lodí a na její palubě našly důležité dokumenty s nastavením Enigmy. Povzbuzeni tímto úspěchem se Britové v následujících měsících zaměřili na získávání informací ze zajatých plavidel. 

Oběť námořníků

S novými poznatky se v Bletchley Parku brzy dařilo nepřátelské zprávy dešifrovat. Nepřímo tomu pomohlo i osobní angažmá Churchilla, který apeloval na rozvědku, aby matematikům poskytla vše, co potřebovali. Britům se tak povedlo minimalizovat množství útoků ponorek a sami jich naopak několik dopadli. Jistý podíl měli kryptologové dokonce i na slavném potopení bitevní lodi Bismarck. Britové přitom dešifrované zprávy využívali velmi opatrně, aby Němci nepojali podezření, že Enigmu prolomili. 

Dešifrovací žně v Bletchley Parku skončily v únoru 1942, kdy Němci do námořní Enigmy namontovali čtvrtý rotor. Nový systém Britové nazvali Shark a nedokázali jej prolomit dlouhých deset měsíců. Atlantik se tak pro ně opět stal temným místem plným skrytých vlčích smeček, které znovu začaly drtit konvoje se zásobami. 

Zlom nastal v říjnu téhož roku, kdy Spojenci dopadli ve Středomoří ponorku U-559: Námořníci Tony Fasson, Colin Grazier a Tommy Brown se tehdy vrhli do silně poškozeného německého plavidla, jež se mohlo každou chvíli potopit, a vynesli z něj část dokumentů. Fasson s Grazierem se poté do obrovského stroje vydali znovu, ale tentokrát už se nevrátili – nad ponorkou se zavřela voda. Díky jejich oběti však kryptologové po pár týdnech německé kódy znovu dešifrovali.

Německé plány jako na dlani

Rok 1943 byl pro Bletchley Park opět velmi úspěšný. V lednu jeho tým posílili polští kryptologové Marian Rejewski a Henryk Zygalski, kteří uprchli z Francie. Díky kódovým knihám z U-559 dokázali britští zpravodajci až na kratší výpadky číst německé zprávy téměř po celý rok a s minimálním prodlením. Úspěchy pak podtrhlo potopení klíčového německého bitevního křižníku Scharnhorst, jenž ohrožoval konvoje v Severním moři.

TIP: Zrození kryptografie: První šifry používal už Julius Caesar v dopisech Kleopatře

V roce 1944 už Němci o bezpečnosti námořní Enigmy pochybovali a pro jistotu zpřísnili opatření. O tom, jak dokonalý a sofistikovaný systém čtení zpráv Britové zavedli, však neměli ani tušení. Bletchley Park měl tolik informací a tak dobře fungující techniku, že dokázal zprávy o pohybu nepřátelských lodí a ponorek číst prakticky průběžně bez ohledu na německé zásahy. I díky tomu mohli Spojenci 6. června 1944 zahájit operaci Overlord – vylodění v Normandii, jež bylo začátkem konce druhé světové války.