Problémy portugalských hřbitovů: Velká část pohřbených se mění v mumie

Pokud jde o způsob pohřbívání, patří Portugalsko mezi spíše konzervativní země. Mnohem častější jsou zde tradiční pohřby do země než kremace. To sebou nese velké nároky na městské hřbitovy, kde dochází místo pro nové hroby. Země proto v 60. letech přijala zákon, který umožňuje po třech letech exhumovat pohřbené a přemístit je v úspornější „poslední obálce“ na jiné místo. Podmínkou je, aby tělo bylo zcela rozložené, hlavně pokud jde o měkké tkáně. To se ale v posledních letech neděje.

Jak vysvětluje forenzní antropoložka Angela Silva Bessová z portugalské Univerzity Coimbra, která studuje hřbitovy v Portugalsku: „Nemáme prakticky žádný prostor na zakládání nových hřbitovů ani na rozšiřování již existujících.“ Systém s dočasnými hroby funguje nebo přesněji řečeno donedávna fungoval.

Portugalské mumie

V posledních letech se mrtví z nevysvětlitelných důvodů přestávají rozkládat. Na hřbitovech v Portu v letech 2006 až 2015 nebylo při první exhumaci zcela rozloženo 55 až 65 procent pohřbených. Jde o nepříjemnost hned v několika ohledech. Kromě chybějícího místa na hřbitovech se celá věc dotýká i rodin zesnulých. Ti jsou o možném přesunu pohřbených předem informováni, nicméně pokud hrobníci po exhumaci zjistí, že tělo ještě nedošlo rozkladu, musí jej opětovně pohřbít a další exhumace je možná nejdříve za dva roky. Opakované otevírání hrobů je pro rodiny často velmi traumatizující.

Příčinu tohoto zvláštního fenoménu se odborníkům zatím odhalit nepodařilo. Tým Silvy Bessové se pokoušel zjistit, co by mohlo rozklad těl zpomalovat. Vědci odebrali vzorky půdy z celkem pěti hřbitovů v Portugalsku a zkoumali jejich složení a další vlastnosti, na žádnou souvislost ale nenarazili. Různá těla pohřbená ve stejné části hřbitova jsou podle jejich zjištění v různém stadiu rozkladu. U některých se dokonce různí stadium rozkladu u jednotlivých částí těl. V mnoha případech těla místo rozkladu přecházejí do jakéhosi podivného stadia mumifikace, která brání další degradaci.

Posmrtná hádanka

Vědci se ve snaze rozluštit tuto záhadu nyní hodlají zaměřit na informace o samotných pohřbených. Zajímat je bude jaké léky tito lidé během života užívali i jaké byly jejich návyky. Podle některých odborníků může hrát roli celková velikost pohřbeného, množství svalové hmoty nebo tuku. Podle Tristana Krapa, lektora forenzních věd z Maastrichtské univerzity, je otázkou, zda jsou tři roky dostatečně dlouhou dobu pro úplný rozklad lidského těla. Zároveň ale připouští, že takřka neexistují seriózní vědecké výzkumy, které by přesněji mapovaly, co se děje s pohřbeným lidským tělem.

TIP: Moderní urny umožní pozůstalým vypěstovat si z popela zemřelých stromy

Problémy s pohřbíváním tak v Portugalsku pomalu mění staletí zažité zvyky a v zemi roste počet kremací. Zatímco před 15 lety byla v celém Portugalsku čtyři krematoria, dnes jich v zemi funguje téměř čtyřicet.