Přísně tajné svatyně (5): Muslimská svatyně Ka’ba a skryté archivy Vatikánu

Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Existují však výjimky – chrámy, kam se běžný smrtelník nikdy nepodívá. A snad právě proto je opřádají tajemné legendy...

Záhadná kaple v Aksúmu

Také pro vyznavače křesťanské víry existuje posvátné místo, kam se nikdy nepodívají. Leží v etiopském Aksúmu, konkrétně v areálu kostela sv. Marie Sidonské. Tamní kapli opřádá spousta legend a podle jedné z nich se v ní ukrývá i bájná archa úmluvy. Dovnitř se však nedostanete, ani kdybyste byli samotným etiopským prezidentem. Vstup je totiž přísně zakázán a tajemství svatyně bedlivě střeží kněz, pro nějž je ochrana místa celoživotním údělem. 

Skryté archivy Vatikánu

Téměř 80 km chodeb, 35 tisíc svazků a informace nevyčíslitelné hodnoty ukrývají tajné archivy Vatikánu. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že kdyby byly kompletně odtajněny, obrátilo by to současný svět vzhůru nohama. S největší pravděpodobností však můžeme zůstat klidní: Ačkoliv Vatikán nedávno otevřel část svých archivů veřejnosti, většina dál zůstává tajná a kopie vybraných dokumentů se uvolňují pouze izolovaně, výhradně k vědeckému studiu a za přísně stanovených podmínek.  

Nemuslimům vstup zakázán

Rodiště proroka Mohameda zůstává nejdůležitějším poutním místem, ale zároveň i přísně zakázanou destinací. Pro muslimy představuje návštěva svatyně Ka’ba uprostřed velkého nádvoří v Mekce jednu z nejvýznamnějších náboženských povinností, vyznavači jakékoliv jiné víry mohou ovšem na prohlídku areálu zapomenout: Nesmějí koneckonců vstoupit ani do samotného města a za porušení zákazu je čeká minimálně vyhoštění ze země. 

Pouze pro syny Krišny

Omezení při vstupu do svatyní se týkají i některých hinduistických chrámů v Indii, například svatostánku Kaši Višvanáth ve Váránasí. Cizinci se už u vchodu dočtou, že dovnitř smějí výhradně hinduisté. Chrám Krišna Jagannath v Puri, svatostánek Venkatéšvary Baládžího v Tirupati nebo Lingaraj v Bhubanéšvaru zas vyznavačům jiné víry zakazují vstup do nejposvátnějších útrob. I pro hinduisty se přítomnost v této sféře váže na přísné rituály, zahrnující zvláštní oblečení, koupele nebo zákaz jídla či kouření před příchodem na místo.

Svatostánek z paleolitu

Jaký kult vyznávali paleolitičtí umělci, kteří vyzdobili jeskyni Altamira, nevíme. S jistotou však můžeme tvrdit, že místo sloužilo k rituálním účelům po tisíce let a tamní výtvarná díla patří k nejstarším na světě. Vyobrazení zvířat i lidských rukou pocházejí z doby až před 35 600 lety a působí překvapivě současným dojmem. Na vlastní oči je ovšem obdivovat nelze – kvůli zhoršujícímu se stavu památek i nadměrnému turismu byla totiž španělská jeskyně v roce 2002 uzavřena a návštěvníci se dnes musejí spokojit s prohlídkou přilehlého muzea, kde jsou k vidění přesné repliky dávných kreseb.