Příběh se šťastným koncem? Černobílý symbol roztomilosti se opět vzmáhá

Pandu velkou (Ailuropoda melanoleuca) bylo kdysi možno vidět nejen v hornatých oblastech Číny, ale i v nížinách středozápadní a jihozápadní oblasti. Fosílie dokonce dokládají přítomnost tohoto druhu v severní Barmě a Vietnamu, s několika nálezy v oblasti Pekingu. Dnes panda obývá pouze hory ve střední části Číny v provinciích Sečuán, Šen-si a Kan-su.

Vyhlídky plné beznaděje

K popularitě pand jistě přispěl atraktivní vzhled a jedinečnost. Díky tomu se Čína o osud tohoto zvířete začala aktivněji zajímat v polovině 60. let minulého století. V té době byla již nenávratně pryč značná část čínské přírody i přírodních zdrojů a bylo třeba urychleně zavést nové zákony, které by ochránily nejen pandu velkou, ale i jiné ohrožené živočichy.

Vznikly první čtyři rezervace, k nimž se v 70. letech připojilo několik dalších. Avšak ani tato opatření nemohla zvrátit drastickou ztrátu přirozeného prostředí využívaného pro těžbu dřeva a přetvořeného na tolik potřebnou zemědělskou půdu.

Boj s pytláky byl navzdory všem snahám ochránit černobílý symbol Čínské lidové republiky v mnoha případech neúspěšný. Lovci podstupovali riziko kvůli výnosnému obchodu bujícímu zejména v Japonsku a Tchaj-wanu, kde se vysoce cení nejen kůže pandy velké, ale i některé její orgány pro výrobu lidových léčiv. V polovině 70. let tak ve volné přírodě žilo již pouze 1 000 jedinců, mnozí z nich uvězněni v úzkých pruzích bambusových lesů obklopených zemědělskou půdou. Za těchto okolností bylo víc než jasné, že panda nemá z dlouhodobého hlediska šanci na přežití.

Tvrdý protipytlácký postup

Za stavu akutního ohrožení druhu navázala vláda spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody a jinými zahraničními ochránci, včetně legendárního amerického biologa Georga Schallera. Z této spolupráce vznikly zásadní studie života pandy velké, které napomohly k její záchraně.

Než se však podařilo zorientovat v celé problematice, byly vedeny i nesprávně zaměřené kampaně na základě přehnaných obav o kritický nedostatek bambusu. Ojedinělé nebyly ani případy, kdy matka domněle opustila své mládě, které bylo následně vzato z volné přírody a uhynulo v zajetí.

S pytláctvím zatočily až zpřísněné zákony vedoucí k odsouzení několika set pašeráků, z nichž někteří dostali trest doživotí či byli dokonce popraveni. Do povědomí široké veřejnosti současně našla cestu hromadná kampaň, jejímž hlavním cílem bylo ukázat, že zabíjení tohoto zvířete a používání jeho orgánů rozhodně není v zájmu Číny. Vláda do ochrany pandy investuje stále více prostředků. Přispívá k zachování jedinců žijících ve volné přírodě a velkou pozornost věnuje dosud velmi úspěšným chovným programům, které mají zajistit genetickou diverzitu.

Snaha spojit izolované

Důležité je, že se u pand zatím neprojevuje významné snížení diverzity, ačkoli některé subpopulace čítají pouhých 50 jedinců. Od původních plánů investovat do klonování pandy bylo upuštěno a hlavním cílem vlády je v současné době obnovení přirozeného prostředí, do kterého by snad v budoucnu bylo možno vypouštět pandy odchované v zajetí.

TIP: Panda na vzestupu: V čínské přírodě dnes žije už přes 2 000 pand

Prioritou je vzájemné propojení izolovaných oblastí v rámci všech šedesáti rezervací tak, aby se jednotlivci mohli pohybovat po větším území. Panda velká je na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN vedena jako druh obecně ohrožený, podle čínských zákonů však spadá do kategorie č.1 s maximální možnou úrovní ochrany. Doufejme, že jí tento status zajistí ještě dlouhou budoucnost.