Přehrada jako z pohádky: Vodní nádrž na Labi je architektonickým skvostem

Jakmile začalo v Krkonoších tát nebo nastaly velké deště, vylévalo se Labe na středním toku do údolí. Když v červenci 1897 přišla téměř stoletá voda a od Jaroměře po Hradec Králové brala domy, mosty a ničila zemědělskou půdu, rozhodlo se o regulaci horního toku a stavbě dvou údolních přehrad, které by podobné katastrofě napříště zabránily – Labské u Špindlerova mlýna a u Bílé Třemešné. 

Největší a nejkrásnější

„Chvíli“ se čekalo na vydání zemského zákona a od roku 1903 mohlo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením inženýra Josefa Plicky pracovat na projektu. Stavba, svěřená rovněž pražské firmě inženýra J. V. Velflíka, byla zahájena o sedm let později a téměř dokončena v roce 1914, když přišla válka. Práce pak pokračovaly až v mírových časech. Už v roce 1917 ještě nehotová přehrada dokázala zadržet přívalovou vlnu, naplnila se zcela vodou a ve své prvořadé funkci regulátorky povodňových průtoků se osvědčila na výbornou. V době dokončení šlo o největší nádrž v Československu co do zadrženého množství vody a délky zděné hráze.

V obloukové koruně hráze dominují stavbě dvě věžovité brány v historizujícím gotickém slohu, který byl již tehdy za svým zenitem. Přehrada je vystavěna z místního pískovce. Velká voda z řeky při maximálním přítoku přepadává pod pěti elegantními oblouky mezi věžemi do vany, takzvaného vývaru, který slouží k utlumení vodní energie. Mohutné přepadání vody bylo vidět i při posledních velkých povodních. Pro vypouštění z nádrže slouží pět spodních výpustí, z toho jedna hrázová, ostatní jsou umístěny do dvou obtokových tunelů, které začínají před hrází šachtovými přelivy umístěnými symetricky po pravé a levé straně řeky.

TIP: Končí éra obřích přehrad? Velké vodní stavby představují časovanou bombu

Při pravém břehu je odtékající voda navíc přiváděna náhonem k turbíně vodní elektrárny. Tu postavila v letech 1920–1923 rovněž Velflíkova firma. Technologickou část dodala Českomoravská-Kolben a elektrické zařízení František Křižík.

V pseudogotickém stylu byl také postaven dům hrázného, či spíš hrádek na pravém břehu a věžička s cimbuřím na levém. Státní podnik Povodí Labe, pod nějž památka spadá, plánuje dům hrázného opravit a v části zřídit expozici věnovanou historii vodního díla. Část je stále využívána pro provozní účely.