Pracovní paměť primátů: Při hraní pexesa se šimpanzi chovají jako sedmileté děti

Na způsob fungování pracovní paměti šimpanzů se zaměřili zoologové z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Vědci šimpanzům předložili několik malých neprůhledných krabiček, do nichž před jejich očima umístili jídlo. Primáti poté mohli na libovolnou krabičku ukázat a v případě, že obsahovala dříve vložený pamlsek, dostali jej. Po každé volbě výzkumníci na 15 sekund krabičky překryli.

Tak trochu tento úkol připomíná jednoduché pexeso, protože šimpanzi bažící po jídle si museli zapamatovat, na které krabičky už dříve ukázali. Vědci navíc těm nejúspěšnějším zvířatům postupně ztěžovali úkol tím, že zvyšovali počet krabiček a mezi každou další volbou je promíchali. 

Jako sedmileté děti

Ukázalo se, že pracovní paměť šimpanzů pracuje v klíčových aspektech podobně jako ta lidská. Nejúspěšnější z testovaných primátů si spolehlivě zapamatovali přinejmenším čtyři položky, jeden mladý šimpanz jich zvládl dokonce sedm. Zvířata si krabičky pamatovala jak podle jejich vzhledu, tak podle jejich předchozí polohy v řadě. A podobně jako lidé měli i šimpanzi horší výsledky, když souběžně prováděli druhý podobný úkol.

Takto měli šimpanzi možnost vybírat si z krabiček, z nichž některé obsahovaly lákavý pamlsek. (Ilustrace: Institut Maxe Plancka pro evoluční antropologii, CC0)

TIP: Konec mýtu o mírných gorilách? Fosseyová možná nepozorovala „normální chování

„Naše výsledky ukazují, že šimpanzí pracovní paměť funguje na intuitivním základu podobně jako u přibližně sedmiletých dětí. Jako u lidského mozku, jenž neprodělal delší trénink,“ komentoval studii vedoucí této práce Christoph Voelter. Zřejmě největší zjevný rozdíl mezi lidskou a šimpanzí pracovní pamětí tedy nepředstavovala její kapacita, ale strategie, k nimž by se při podobném úkolu lidé uchýlili – šimpanze například nenapadlo, aby prohledávali krabičky postupně jednu po druhé.