Práce před desátou dopoledne? Tortura, tvrdí vědec z Oxfordu

Že lidská výkonnost souvisí s přirozenými biorytmy, se ví už dávno. Stejně dlouho se také diskutuje a v některých případech i hledá optimální načasování ranního vstávání, začátku pracovní doby nebo délky spánku. Podle doktora Paula Kelleyho z Oxfordské univerzity je pracovní doba začínající před desátou dopolední srovnatelná s torturou.

Cirkadiánní rytmy dospělých do 55 let věku jsou podle něj zcela v rozporu s pracovní dobou od devíti do pěti a představují vážnou hrozbu nejen pro samotnou výkonnost ale i pro celkové rozpoložení a duševní zdraví zaměstnanců.

Více spánku, lepší výkon

Kelleyho studie také ukázala nesmyslnost nastavení časného začátku školní výuky. Desetileté děti podle ní dosahují nejlepších studijních výsledků od 11. hodiny dopolední a začínat by neměly před půl devátou. Šestnáctiletí studenti by neměli začínat s výukou před desátou dopolední a optimální začátek výuky na vysokých školách vidí Kelley od 11 hodin.

Ke stejným závěrům jako Kelley došli v minulosti například lékaři z Rakouské společnosti pro zdraví dětí a mládeže, kteří navrhli, aby děti do lavic usedaly nejdříve v devět hodin dopoledne. Pomohlo by to jejich koncentraci a také odbouralo poruchy spánku, kterými podle rakouských lékařů trpí až třetina školáků.

TIP: Mýtus osmi hodin: Jak dlouhá je optimální délka spánku?

„Pokud by školní rozvrh odpovídal biorytmu dětí, zvýšila by se celková míra jejich vědomostí o 10% napříč celou školní populací,“ dodává doktor Kelley. Úpravy denního rozvrhu navrhuje zavést také ve věznicích a nemocnicích.

Závěry lékařů a vědců potvrzují i zkušenosti z praxe. Žáci v anglickém Monkseatonu dosáhli v roce 2010 nejlepších studijních výsledků za třicet let historie školy poté, co zde začátek výuky posunuli z 9 na 10 hodin. Po změně začátku školní výuky z 8:30 na 10 hodin se ve škole v Tyneside zlepšily výsledky žáků dokonce o 19 %.