S výhledem na Skalnaté hory
Kde: Kanada
Rekord: první železnice spojující východní a západní pobřeží Kanady
Nejvyšší bod: sedlo Kicking Horse, 1 643 m n. m.
Délka tratě: 4 801 km (Montreal – Vancouver)
První kanadská železnice byla postavena roku 1836 nedaleko Montrealu. Od té doby se systém rozrostl na téměř padesát tisíc kilometrů, z nichž jen 129 je elektrifikovaných – prakticky všude dopravu zajišťují dieselové lokomotivy. Traduje se, že Kanadská konfederace vznikla i díky železnici: nákladná výstavba vyčerpala státní pokladnu a všichni si také uvědomovali potřebu vzniku trati, která by propojila Kanadu naskrz, od Pacifiku k Atlantiku.
Budování Kanadské pacifické dráhy trvalo pět let a stálo (v přepočtu na dnešní ceny) asi 12,5 mld. Kč, než byla konečně roku 1885 dokončena. V následujících desetiletích, spolu s dostavbou dalších úseků až na dnešní celkovou délku sítě 22 tisíc kilometrů, hrála důležitou roli v osidlování do té doby prakticky opuštěného kanadského západu. Zatímco cesta prvního transkontinentálního pasažéra z Montrealu do Port Moody (městečka na okraji Vancouveru) trvala šest dnů, dnes zabere polovinu. I zde ale vyjíždí luxusní vlaky, které mají na cestě několik zastávek v nejzajímavějších místech; pak je třeba počítat se zhruba dvoutýdenní cestou.
Přesné jako švýcarské hodinky
Kde: Švýcarsko
Rekord: Nejpřesnější železnice světa
Nejvyšší bod: 3 454 m n. m.
Nejnižší bod: 242 m n. m.
Délka sítě: 5 035 km (standardní 3 652 km, úzkokolejné 1 383 km, 99 % elektrifikováno)
Kde jinde než právě ve Švýcarsku by si mohla železnice zasloužit takové přirovnání? Ještě než se ve vybraných nádražích začaly vlaky potkávat na minutu přesně, bylo potřeba vše precizně naplánovat, vypočítat a provést spoustu stavebních úprav. Modernizační projekt Bahn+Bus 2000, zahájený již v roce 1987, si kladl za cíl zvolit po celé zemi uzlové stanice, kde se budou vlaky v předem stanovený čas sjíždět a poté rozjíždět do všech koutů alpské země. První etapa zahrnovala propočty přesných jízdních řádů, kontrolu stavu železnic a návrhy, jak zkrátit některé časy tras tak, aby v celou hodinu mohl každý vlak přijet do přestupní stanice bez zpoždění.
První praktická realizace proběhla až o sedmnáct let později a zahrnovala modernizaci souprav i více jak stovku stavebních úprav. Cílem bylo umožnit vlakům dodržení předem naplánovaného jízdního řádu. Vědělo se například, že pro dodržení času musí vlak trasu z Curychu do Bernu urazit o zhruba deset minut rychleji než dosud. Ve vybraných úsecích byla proto vybudována vysokorychlostní trať, umožňující vlakům dosáhnout až dvousetkilometrové rychlosti. Díky tomu dnes jízda trvá 56 minut. Na trati mezi Curychem a Ženevou byly zase nasazeny vlaky s naklápěcí skříní, díky kterým se cestovní čas zkrátil o třetinu.
I přes náročný terén, ve kterém vlaky překonávají bezpočet mostů, tunelů, vysokých sedel a zastavují i v nejvýše položené železniční stanici v Evropě – Jungfraujoch ve výšce 3 454 m n. m., na sebe nyní všechny spoje pohodlně navazují. Aby cestování bylo ještě jednodušší, mohou pasažéři využívat jednotnou jízdenku v podobě karty platné pro železnice, autobusy, tramvaje či lodě i přesto, že provoz zajišťuje několik společností včetně soukromých dopravců.
Přes pětitisícové sedlo
Kde: Čína
Rekord: nejvýše položená železnice světa
Nejvyšší bod: 5 072 m n. m.
Nejnižší bod: 242 m n. m.
Délka tratě: 4 064 km
Nejvýše položenou trať na světě najdeme mezi Čínou a Tibetem. Spojnice Pekingu a Lhasy překonává ve svém nejvyšším bodě – sedle Tanggula – nadmořskou výšku neuvěřitelných 5 072 m a téměř tisíc kilometrů kolejí je postaveno nad 4 000 m n. m. Svou výškou překonala trať pro „Nebeský vlak“ peruánskou železnici v Andách o dvě stě výškových metrů. S výstavbou železnice se Číňané dostali na okraj Tibetské náhorní plošiny už roku 1984 – to je od Pekingu přes 3 000 km daleko. Budování dalšího úseku bylo ale extrémně složité kvůli velkým rozdílům teplot a geologii podloží, tvořeného permafrostem.
Celková délka železnice z Pekingu do Lhasy je 4 064 km a vlak ji urazí za čtyřicet dvě hodiny, což je oproti několikadenní jízdě autobusem po zledovatělé silnici mnohem pohodlnější. Během jízdy mají cestující k dispozici dokonce kyslíkové masky či lékařský tým, ve vagonech se navíc – stejně jako v letadle – udržuje standardní atmosférický tlak, aby se předešlo výškové nemoci. Skla oken jsou speciálně upravena na ochranu před vysokým UV zářením vysokohorského slunce. Na trati najdeme i několik dalších železničních nej, spojených s nadmořskou výškou: nejvýše položenou stanici planety Tchang-ku-la (5 068 m n. m.) a nejvyšší tunel Feng-chuo-šan (4 905 m n. m.).
Transsibiřská magistrála
Kde: Rusko
Rekord: nejdelší železniční trať světa
Délka tratě: 9 288 km
Nejdelší most: 2,6 km přes řeku Amur
Nejdelší tunel: 2 km mezi osadami Archara a Oblučije
Přesně 9 288 km kolejí, do vlaku nastoupíte v Moskvě, po týdnu vysednete ve Vladivostoku. Během cesty si přetočíte hodinky sedmkrát, železnice totiž prochází osmi časovými pásmy. To je Transsibiřská magistrála, nejdelší železniční tah a zároveň jedno z největších technických děl na světě. Každé dva dny vyjíždí místní vlaky na šestidenní štreku, která vede skrz osmdesát devět měst a překoná šestnáct velkých řek. Stavba spojnice Atlantského a Tichého oceánu byla definitivně dokončena roku 1916. Trať byla stavěna z obou konců směrem ke středu, stavební materiál dovážely z velkých dálek: ocelové konstrukce z Varšavy, litou ocel zase z Ukrajiny. Kruté podmínky sibiřské zimy si během stavby vyžádaly tisíce obětí.
Spolu s kolejemi vznikla na trase spousta měst. Mnohá hned zanikla, ale z jiných – třeba Novosibirsku – se stala velkoměsta. Sibiřský expres dříve dosahoval průměrné rychlosti pouze 30 km/h, dnes ale na některých úsecích jezdí až 140 km/h. A kolik stojí jízdenka? To záleží na třídě, kterou pro cestu zvolíte, cena za lehátko v klasickém kupé se pohybuje v přepočtu okolo čtyř tisíc korun českých.
Do kopce mezi fjordy
Kde: Norsko
Rekord: nejstrmější železnice v Evropě
Nejvyšší bod: 866 m n. m.
Nejnižší bod: 3 m n. m.
Délka tratě: 20 km
Maximální sklon: 5,5 %
Zajímalo by vás, jak strmou dráhu může překonat vlak s normálním rozchodem a bez pomoci ozubnice? Evropského rekordmana najdeme v Norsku, u severozápadního fjordového pobřeží, kde ve výšce pouhé dva metry nad hladinou moře leží městečko Flåm. Odsud, z výběžku nejdelšího norského fjordu Sognefjord, vede dvacetikilometrová železniční trať do městečka Myrdal s nadmořskou výškou 866 m n. m. Díky svému maximálnímu sklonu 5,5 % patří tato trať mezi nejstrmější dráhy s normálním rozchodem na světě. Bezpečnost v prudkém sklonu zajišťuje mimo jiné pět nezávislých brzdových okruhů. V současnosti slouží železnice vedoucí přes krásnou přírodu pouze jako turistická atrakce.
Projížďka je značně pestrá: z celkové délky tratě je čtvrtina tvořena tunely a vlak třikrát překonává řeku bez použití mostu. Během cesty, kterou urazí vlak za hodinu, si cestující mohou prohlédnout nádherná říční údolí nebo se kochat pohledem na vodopád Kjosfossen. Mají na to dostatek času – maximální povolená rychlost je 40 km/h do kopce, opačným směrem ještě o 10 km/h nižší.
Cesta nad Viktoriinými vodopády
Kde: jižní Afrika
Rekord: nejluxusnější vlak světa
Cena jízdenky: v přepočtu 200–370 tis. Kč pro dva
Délka cesty: 6 100 km
Ti cestující, kterým jde především o to užít si pohodlí, mají na výběr mezi několika luxusními vlaky. Jedním z nich je i údajně nejluxusnější vlak světa Proud of Africa společnosti Rovos Rail. Ten si nedává za cíl dorazit do cíle v co nejkratším čase, naopak klade důraz na prožitek ze samotné jízdy, poznání exotických zemí, pozoruhodné přírody a především luxusu železnice. Čtrnáctidenní cesta skrývá mnoho dobrodružství. Začíná v Kapském Městě v Jihoafrické republice, pokračuje přes Botswanu, Zimbabwe a Zambii až do Daresalámu v Tanzanii.
Cestující se mohou během jízdy pokochat namibijským městem Kimberley známým těžbou diamantů, ale největšímu obdivu se na trase těší Viktoriiny vodopády. Vlak je tažen lokomotivou z devatenáctého století a cestující si mohou vybrat mezi moderním či historickým interiérem vagónů. Rozhodně se nemusíte bát, že by bylo narváno – kapacita byla z důvodu zajištění většího komfortu omezena na sedmdesát dva lidí. Ti mají ve vagónech k dispozici vlastní koupelnu s vanou i sprchou nebo obývací pokoj, v jídelním voze nechybí ani nejlepší africké speciality. Takový luxus ale není zadarmo: nejkomfortnější čtrnáctidenní jízda v královském kupé se vyšplhá v přepočtu nad čtvrt milionu korun.
Od Indického oceánu po Pacifik po kolejích
Kde: Austrálie
Rekord: nejdelší rovný úsek kolejí na světě (478 km)
Délka tratě: 4 352 km
Doba cesty: 65 hodin
Historie železnice v Austrálii se začala psát již v polovině 19. století, kdy byla v Novém Jižním Walesu vybudována vůbec první trať – dvaadvacetikilometrová spojnice Sydney a Parramata. Další tratě v ostatních koloniích na sebe nenechaly dlouho čekat, při vzniku federace v roce 1901 se ale objevil háček. Mimo Západní Austrálii byly všechny státy propojeny více jak dvaceti tisíci kilometrů kolejí, avšak důsledkem nekoordinované výstavby především soukromými společnosti bylo používání tří rozchodů: evropských 1 435 mm v Novém Jižním Walesu, 1 600 mm po irském vzoru ve Viktorii a Jižní Austrálii a úzkokolejných 1 067 mm v ostatních státech.
Poté, co byla v roce 1917 dostavěna spojnice mezi městy Kalgoorlie a Port Augusta, mohli cestující vyrazit napříč Austrálií z Perthu do Brisbane, ale kvůli rozdílným kolejím se šesti přestupy! Trvalo dalších několik desetiletí, než byla vybudována standardní síť dálkových tras. Indian Pacific Express vyjel 23. února 1970 ze Sydney a po čtyřech dnech dorazil do Perthu. Dnes je možné tuto 4 352 km dlouhou trasu absolvovat luxusním vlakem a během 65hodinové cesty si užít mimo jiné nejdelší přímý železniční úsek na světě: 478 km po Nullarborské planině.