Pomůže jen zákaz lovu: Zbytky pralesa pro život nestačí

Z výzkumu vyplynulo, že i v těch nejzachovalejších částech pralesa veškerý život prakticky vymřel. Pekari bělobradý, tapír jihoamerický, chápan pavoučí, mravenečník velký či jaguár byli v podstatě vyhlazeni, a to i v místech, kde jsou části pralesa relativně nepoškozené.

„Člověk by čekal, že alespoň tyto zbytky pralesa zajistí vysokou biodiverzitu. Naše studie však ukazuje, že tomu tak většinou není, pokud tato místa nejsou přísně chráněna před lovem,“ říká jeden z autorů studie profesor Carlos Peres. Podle něj je potřeba zaměřit se právě na striktní zákaz lovu zvířat, jelikož ochrana samotného lesního porostu k zachování tropických živočichů nestačí.

TIP: Příčiny vymírání obojživelníků: Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

Asi 90 % původního pralesa bylo již nahrazeno pastvinami, zemědělskou půdou či městskou zástavbou a většina rozkouskovaných lesních ploch není větší než fotbalové hřiště. Průměrně se na těchto malých útočištích uchovaly pouhé čtyři z osmnácti druhů zkoumaných savců. Vědci proto navrhují založení nových národních parků a rezervací zvláště tam, kde ohrožené druhy ještě stále přežívají.

S rostoucí lidskou populací, která má v roce 2050 přesáhnout devět miliard, budou tropické pralesy čelit ještě větším hrozbám. „Jen velmi málo oblastí zůstává nedotčených lidskou činností,“ říká Peres. „Je proto zásadní posílit ochranu těch míst, která jsou zatím chráněna jen „papírově“. Závisí na tom celá budoucnost zvířecích obyvatel tropických pralesů.“