Polárníci tělem i duší: Polární lišky si poradí při teplotách pod –50 °C

Pro pobyt v zimě je liška polární (Vulpes lagopus) vybavena několika mimořádnými adaptacemi. V prvé řadě jej před chladem chrání hustý, několikavrstvý kožich (v zimě bílý a v létě hnědý). Dalším evolučním zlepšovákem je zvláštní systém cirkulace krve v tlapkách.

Podobným „zařízením“ disponují například vodní ptáci, kteří se mohou bez rizika přimrznutí procházet po zamrzlé hladině. Ledový podklad obdobně snášejí i lišky. Nejenže nepřimrznou, ale navíc dotekem s promrzlou zemí neztrácejí tělesnou teplotu. K tomu mají solidní podkožní vrstvu tuku a zaoblený tvar jejich těla je dodatečnou ochranou proti ztrátě tepla. Všechny tyto adaptace umožňují liškám polárním bez větších obtíží překonávat i mrazy, které klesají pod – 50 °C. 

TIP: Všudypřítomná a nepostradatelná liška: Predátor, který je všude doma

Mezi další přizpůsobení by určitě bylo možné počítat i sluch. Lišky mají mimořádný sluch a dokážou odhalit lumíky, kteří jsou jejich hlavní potravou, i na značné vzdálenosti pod silnou vrstvou sněhu. Když oběť pod sněhem vypátrají, vyskočí vysokým obloukem do vzduchu a s přesným zacílením prolomí ledovou krustu. Úspěšnost jejich pokusů je velmi vysoká. Přizpůsobivé šelmy by ale období mrazů nepřežily bez ledních medvědů, po nichž dojídají zbytky zabitých tuleňů.