Poklad pod vodou, který převrátil naše představy o nejstarší civilizaci Indie
O velké archeologické překvapení se v prosinci 2000 postaralo také rutinní měření znečištění vody v Khambhátském zálivu. Badatelé z Národního institutu pro oceánskou technologii totiž asi 20 kilometrů od pobřeží západoindického státu Gudžarát náhodou narazili na pravidelně rozmístěné geometrické struktury: Nacházely se 30–40 m pod hladinou a táhly se v délce asi 9 km.
Již v květnu 2001 vydal indický ministr Murli Manohar Joshi prohlášení, podle nějž nález vypovídá o prastarém lidském osídlení, které kleslo ke dnu. Vědci totiž v lokalitě údajně objevili zbytky obydlí, sýpek i kanalizace. Pozůstatky navíc připomínaly předměty z tzv. harappské kultury, první známé městské kultury na Indickém subkontinentu.
Nejstarší v Indii?
Největší překvapení však mělo teprve přijít. Další podmořské pátrání odhalilo mimo zdivo také pravděpodobné zbytky dřevěných nástrojů či keramiky. A po laboratorní analýze jednoho artefaktu neznal údiv archeologů mezí: Jeho stáří bylo totiž určeno bezmála na 9 500 let! Pokud nejde o chybu, předcházela nalezená lokalita o řadu staletí první známou civilizaci v údolí Indu, zmíněnou harappskou kulturu. Ta se dle dosud uznávaných teorií měla zrodit na území dnešního Pákistánu a severozápadní Indie nejdřív kolem roku 5300 př. n. l. a právě pod jejími křídly později zřejmě vyrostla první velká města Mohendžodaro a Harappa.
TIP: Řemeslně zdatní obyvatelé Hamoukaru se obešli bez písma i zemědělství
Senzační hypotéza má samozřejmě své odpůrce, zastánci však argumentují, že při výzkumu posloužily nejmodernější nástroje a metody podvodní archeologie, které se prakticky nemýlí. Jednalo se například o sonar napojený zároveň na diferenciální globální polohovací systém (DGPS), jenž dovede zpřesnit měření klasického GPS. Výsledky prý jednoznačně ukazují, že oblast ležící dnes pod hladinou tvořila kdysi pevninu, kudy protékaly řeky a kde si lidé stavěli svá obydlí.
-
Zdroj textu