Plnou nádrž plastu, prosím! Zachrání nás přeměna plastů na syntetickou ropu?
Recyklovat plast je technologicky náročnější než v případě skla či papíru. Oproti zmíněným dvěma materiálům se totiž příliš snadno nemíchá a po roztavení se podle složení rozdělí na vrstvy – podobně jako olej na vodě. Tepelně zpracované plasty navíc často postrádají původní vlastnosti a jsou například křehčí. V Evropské unii se tak od roku 2015 recyklovalo jen 30 % z celkových 322 milionů tun umělohmotného odpadu, 31 % skončilo na skládkách a zbytek se spálil.
Odborníci ze společnosti OMV se nicméně zaměřili na fakt, že výroba polyetylenu, nylonu, teflonu a mnoha dalších plastů vyžaduje ropu. Už v roce 2011 proto v rámci projektu ReOil vznikaly návrhy na zařízení, jež by plastový odpad přeměnilo na surovinu, z níž vznikl.
A barely se točí
Největší problém spočíval v tom, že tavení plastu a jeho následné zpracování bylo energeticky velmi neefektivní. Situace se obrátila, když vědci do umělé hmoty přimíchali patentovanou látku, která směs naředila a modifikovala její fyzikální vlastnosti. Už v roce 2013 tak OMV ve své vídeňské rafinerii Schwechat spustila testovací provoz zařízení, jež během hodiny přeměnilo na ropu 5 kg plastů.
TIP: „Svatý grál“ recyklace: Stanou se skládky novým zdrojem materiálů a energie?
Během následujících let investovala firma do vývoje v přepočtu přes 257 milionů korun a současná verze zařízení dokáže za hodinu přetvořit 100 kg plastového odpadu na 100 l syntetické ropy. „Díky této technologii lze opakovaně zužitkovat každý barel. Pálíme méně, a tím také klesá produkce skleníkových plynů,“ vysvětluje Manfred Leitner, člen rady OMV.
Jakmile bude současný prototyp pracovat bezchybně, vznikne další vývojový stupeň, jenž by si měl za hodinu poradit až s 2 tunami plastu. Uleví tím životnímu prostředí a zároveň nabídne alternativu k běžné těžbě černého zlata.
Falešná spása
Bioplasty se často označují jako ekologičtější alternativa běžné umělohmotné produkce. Nejedná se však o převratný vynález, neboť v přírodě nepanují zrovna ideální podmínky pro jejich rozklad: Bioplasty k němu potřebují dostatek kyslíku a relativně vysokou teplotu. Takže jsou-li například zahrabané pod zemí nebo na skládkách, jejich degradace zpomaluje a z téhož důvodu se příliš spolehlivě nerozkládají ani ve vodě.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíOMV, Shutterstock