Pět prstů a jeden pseudopalec: Mimořádné ruce ksukolů ocasatých

Pozornost u ksukolů ocasatých (Daubentonia madagascariensis) budí především prodloužené a mimořádně tenké prostředníčky, jimiž ksukolové v dutinách stromů pátrají po hmyzích larvách. Prostředníčky jim zároveň slouží jako „napichovátka“, kterými larvy vytahují ven. Prsty ksukolů se ovšem evolučně tak specializovaly, že se zároveň staly méně použitelnými pro běžný pohyb ve větvích stromů.

Studie Adama Hartstone-Rose a Edwina Dickinsona z americké North Carolina State University ukázala další kuriozitu v souvislosti s prsty ksukolů. Ukázalo se totiž, že madagaskarské poloopice jich nemají pět, ale vlastně šest. Dvojice zoologů studovala šlachy šesti ksukolů (samečků i samiček různého věku) vedoucí k jejich neobvyklým rukám a všimli si že jedna z nich nemíří k prstům, ale odbočuje k malému výrůstku na zápěstí.

Dále zjistili, že výčnělek je tvořen kostí a chrupavkou a je opatřen svalovinou, která umožňuje jeho pohyb ve třech různých směrech – velmi podobně, jako se může hýbat lidský palec. Jde o jakýsi pseudopalec, který dokáže vyvinout sílu odpovídající zhruba polovině hmotnosti ksukola. Při pohybu ve větvích je tedy velmi užitečný. Podle Hartstone-Rose a Dickinsona se pseudopalec u ksukolů vyvinul jako kompenzace příliš specializovaných prstů. 

TIP: Odrodilci z Afriky: Předci lemurů se na Madagaskar dostali před miliony let

„Také u jiných zvířecích druhů, například u pand, vznikl totožný pseudopalec, který jim dopomáhá k pevnějšímu úchopu,“ komentoval výsledky výzkumu Adam Hartstone-Rose. „Někteří primáti počet prstů zredukovali a pomohlo jim to k lepšímu pohybu. Ksukolové jsou první známí primáti, kteří si naopak jeden prst přidali.“