Pestré kachničky mandarinské: Kačenky jako z marcipánu

Na prťavém říčním ostrůvku hráli samečci mandarinek na „pána hradu“ – hru, které jsme se s kamarády oddávali v dětství. Stačil nám k tomu nepatrný pahorek a strkanice mohla začít. Před našimi zraky právě probíhalo totéž: vyparádění samečkové se v zápalu boje shazovali z ostrůvku a donekonečna se škorpili a proháněli. Stáli jsme na prudkém břehu a nemohli od pestrého divadla odtrhnout oči.

Potápěči navzdory „předsudkům“

Kachničky mandarinské (Aix galericulata) patří k menším vodním ptákům. Co jim však příroda ubrala na velikosti, o to více dostali naděleno na fantasmagorické pestrosti. Vzhled samečků jako by vznikl v bujné fantazii nějakého hodně extravagantního malíře. Ostatně právě proto jsou „mandarinky“ považovány za jedny z nejkrásnějších vodních ptáků světa.

Jelikož kachničky mandarinské patří mezi kachny plovavé, uvádí se, že se takřka nepotápějí. Pouze prý ve vodě panáčkují s hlavou pod hladinou. V únoru 2014 jsme ale v Brně-Komíně pozorovali u říčního ostrůvku vehementně „panáčkujícího“ kačera kachny divoké. Brzy na to se na místo přihnaly dva páry mandarinek, kačera odehnaly a bez ohledu na svůj údajný odpor k potápění se začaly na jeho původním stanovišti potápět ostošest. Patrně byl na místě ukryt nějaký lákavý zdroj potravy. Akce malých „potápěčů“ trvala asi pět minut.

Běžně ale kachničky hledají potravu ve vodě čvachtáním; procházejí se i po souši a sbírají rostliny, semena a loví i drobný hmyz, malé vodní živočichy a drobné rybky.

Výsadkáři bez padáku

Podobně jako ostatní kachny usedající na větve stromů mají mandarinky ostré drápy, které jim pomáhají k pevnému uchopení „bidýlka“. Široký ocas pomáhá jako brzda ke zpomalení letu a usnadňuje přistání. Největší aktivitu projevují tyto kachničky ráno a večer.

Časem zvýšené aktivity je rovněž období nápadného toku, který v domovině mandarinek probíhá v dubnu a v květnu, v Česku pak v březnu a dubnu. Tok se skládá ze složitých zásnubních tanců, při nichž vždy několik samečků soupeří o pozornost své vyvolené. Když se samička konečně pro jednoho krasavce rozhodne (každý rok pro jiného), vybírá hnízdní dutinu ve starém stromu. Útočiště pro matku s mláďaty může být někdy poměrně daleko vzdálené od vodního toku. Z důvodu ochrany drahocenného pokladu před predátory může matka umístit hnízdo až 10 metrů vysoko nad zem.

Když se kachňata vylíhnou, opouštějí za lákání a povzbuzování matky hnízdní dutinu seskokem do hlubiny. Pro drobky neschopné letu je to skutečně obdivuhodný adrenalinový výkon. Matka pak odvede drobotinu do bezpečí se zdrojem potravy. Mladičká káčata jsou schopna letu v osmi týdnech svého života a brzy potom se osamostatňují.

Nevysvětlená metamorfóza

Vedle svého zevnějšku je kachnička mandarínská i jinak výjimečná. Jednak jde o jediný druh kachny, který se nemůže křížit s ostatními druhy. Počet jejích chromozómů se totiž liší od počtu chromozómů všech dalších druhů.

Další kuriozita rovněž souvisí s rozmnožováním. Samičky kachniček mandarínských mají plně funkčně vyvinutý pouze jeden vaječník. Ten u starých samic postupně zakrní a druhý – jen nedokonale vyvinutý vaječník – se začne přeměňovat na samčí pohlavní žlázu! Kachnička se tak změní v neplodného kačera. Proč tomu tak je, se ornitologové zatím pouze dohadují. Nejpravděpodobnější snad bude hypotéza, že zájem samečků v toku o samice, které jsou již pro reprodukci neperspektivní, by vyšel vniveč. Proměnění „samičko-samci“ mají klid a projevy lásky mohou vypuknout jen mezi silnými plodnými jedinci.

Útoky ze vzduchu i z vody

Přirozenými nepřáteli kačenek jsou především pernatí dravci, ale výjimečně může nebezpečí přijít i z hlubiny. Jednoho prosincového podvečera jsme krmili mandarinky, březňačky a racky u jundrovského mostu v Brně. Náhle mezi ptáky vypukl poplach – z hlubiny Svratky zaútočil vodní dravec: nad hladinou se zablesklo štíhlé tělo nejméně metrové štiky. Kachny ulétly včas, a ty, které zůstaly, zkameněly a přestaly pohybovat i nohama opatřenýma plovacími blanami. Instinktivně nechtěly přilákat pohybem dravcovu pozornost.

Lovy vodních dravců na pernatou zvěř bývají úspěšné jen zřídka. Fotografka Zdenka Prokešová kdysi sledovala na Brněnské přehradě rovněž nezdařený lovecký pokus sumce na volavku popelavou. Já jsem ovšem v Dunajské deltě viděl úspěšný lov obřího sumce na psíka – voříška velikosti foxteriéra, který bezstarostně plaval vedle pramice svého pána rybáře.

Teorie versus praxe

Odborná ornitologická literatura označuje kachničky mandarinské jako „nemluvné“. Například Karel Hudec v knize Atlas ptáků České a Slovenské republiky (kterou doprovodil dokonalými kresbami Jan Dungel) píše: „Hlas: Zřídka a nevýrazný.“

Naše zkušenost ze stovek hodin terénního pozorování je ale jiná. Mandarinky jsou docela „ukecané“ a „bobříka mlčení“ by rozhodně neulovily. Ozývají se buď vysokými hlásky (jako pískací hračky), nebo naopak hlubokými tóny (jakýmsi bručením). Ostatně právě díky jejich hlasu jsme je často objevili, když odpočívaly ukryty pod hustými a převislými říčními porosty.

Chovatelská literatura zase hodnotí mandarinky jako mimořádně snášenlivé ptáky, které je možno chovat se všemi ostatními druhy kachen. Nerad oponuji, ale naše pozorování nás přesvědčila, že tito divukrásní drobkové si spolehlivě dokážou uhájit své místo na slunci, což se snášenlivostí moc neladí. Nejenže se mandarinky stále hašteří mezi sebou, ale od potravy srdnatě odhánějí i mnohem větší kachny divoké, s nimiž sdílejí biotop. Dovedou si vybojovat sousta i proti rychlým rackům, kteří jsou jinak v říši ptáků vázaných na vodu považováni za nekompromisní loupeživé rytíře.

Jak se dostaly do Česka

Kachničky mandarinské byly do Evropy poprvé přivezeny v 18. století jako okrasní vodní ptáci na rybníčky do zámeckých parků šlechty. Předpokládá se, že exempláře, které se dnes vyskytují na území České republiky, jsou ptáci, kteří ulétli ze soukromých chovů nebo zoologických zahrad. Jsou brzy vzletné, a pokud jim nejsou zavčasu zastřižena křídla, v úniku jim nic nebrání.

První pár kachniček mandarínských zahnízdil na rybníku v Lednici na jižní Moravě již v roce 1980. Mnoho let potom ale nebylo žádné hnízdění potvrzeno, až o deset let později byly na Podzámeckém rybníce v Lednici pozorovány čtyři mladé kachničky (1. srpna 1990). Od roku 2011 hnízdí úspěšně a pravidelně mandarinky na Svratce v Brně.

Mandarinky jsou u nás pozorovány zejména v mimohnízdním období, respektive v zimních měsících. Na řece Svratce v Brně soustavně sledujeme několik kachniček mandarinských, které obývají řeku zhruba od Pisárek (od pavilonu Anthropos) přes Komín do Jundrova. Díky kachničkám se pro nás stal úsek městské Svratky, kterou lemuje hlučná doprava, kouzelným místem, svatyní, jež nás stále neodolatelně vábí a přitahuje. Každé další pozorování je pro nás vzácným objevem nového střípku do mozaiky života těchto překrásných okřídlených bytostí.

Oblíbená čínská symbolika

Přestože kachničky mandarinské si při každém toku hledají nové partnery, ve staré Číně si lidé párek kachniček mandarínských v kleci darovali jako symbol manželské věrnosti. Dodnes je mezí Číňany obvyklé udílet si dárky s motivy mandarinek, často s lotosovým květem nebo plodem v zobáku.

TIP: Prohraje potápka boj s kapry? Nejistá budoucnost vodní krasavice

Mandarinky jsou rovněž častým motivem v čínských manželských ložnicích – na závěsech a na povlečení. Polštář s kachničkou mandarinskou je v Číně tradičním svatebním darem. Pokud je kachnička zobrazena v rose, jedná se o symbol dosud nezasnoubených milenců. Ve Feng-šuej symbolizuje mandarinka věčnou lásku, věrnost a manželské štěstí.