Pavouci, cvrčci a vosí larvy: Japonsko objevuje pokročilou hmyzí gastronomii

Konzumace brouků a hmyzu má v Japonsku dlouhou tradici, trh s nimi ale v poslední době nebývale roste. Prodejci jako důvod nejčastěji uvádějí nutriční a ekologické výhody bílkovin v hmyzí formě. V mnoha menších městech se běžně dětem prodávají balíčky smažených nebo slazených cvrčků jako svačinka. Nově ale vznikají společnosti, které rozšiřují hmyzí farmy a marketing svých produktů staví na vysoké nutriční hodnotě a přínosu pro životní prostředí.

Cvrčci na talíři

Gryllus Co. je potravinářská společnost, kterou v roce 2019 založil profesor biologie na univerzitě v Tokušimě Takahito Watanabe s cílem chovat cvrčky a rozvíjet jejich využití coby zdroj potravy. Společnost uvádí, že její filozofií je vytvořit „novou harmonii“, která mimo jiné pomůže vyřešit problém plýtvání bílkovinami a nabídne spotřebitelům zdravé potraviny.

„Cvrčci se v Japonsku jedí již dlouho a my v nich vidíme potenciálně důležitý a užitečný zdroj,“ řekl mluvčí firmy Fumija Aokubu. „Chov cvrčků je šetrný k životnímu prostředí. Vyžaduje velmi málo půdy, vody a surovin, s mnohem vyšším výnosem než u hospodářských zvířat, jako jsou prasata, hovězí dobytek nebo kuřata,“ dodal.

Watanabe a jeho tým v současné době provádějí výzkum, jehož cílem je určit přesné nutriční hodnoty cvrčků a najít nejlepší způsoby, jak je začlenit do potravin. Výzkum zatím ukázal, že cvrčci mají vysoký obsah vápníku, hořčíku, zinku, železa, vitamínů a vlákniny. Kromě toho je možné cvrčky zpracovávat do kosmetických a farmaceutických produktů a také na hnojiva.

„V současné době zpracováváme cvrčky na oleje a prášky, které lze použít při vaření, k výrobě sušenek, kari a dalších jídel. Do budoucna plánujeme rozšířit náš výzkum i na další druhy hmyzu,“ uvedl Aokubu.

Ochutnávky hmyzu v současnosti pořádá například restaurace Take-Noko v Tokiu. „V posledních několika letech jsme zaznamenali opravdu velký nárůst zájmu o hmyz jako potravinu. Lidé chtějí ochutnat něco nového, nezvyklého,“ řekl Rjota Micuhaši, který v podniku dohlíží na vývoj nových pokrmů.

Kuchyně bez předsudků

„Lidé nejvíc znají cvrčky a kobylky, prodáváme ale také hodně bource morušového a pavouky," dodal Micuhaši. On sám si nejvíce pochutná na vosích larvách, které se v horských oblastech středního Japonska tradičně připravují během podzimních měsíců s pastou miso, zázvorem a mletými arašídy. Přiznává naopak, že ho vůbec nelákají sklípkani hrabaví, které restaurace rovněž skladuje ve spižírně, protože se pavouků bojí. Zákazníci, kteří k nim chodí, jsou podle jeho slov dobrodružnější než většina ostatních.

„Nejdůležitější sdělení, které musíme zákazníkům předat, je, že produkty, které nabízíme, jsou skutečně velmi chutné. Můžeme lidem opakovat, že jsou levné, ekologické a zdravé, ale pokud si budou myslet, že chutnají ohavně, nekoupí si je,“ přemítá Micuhaši.

Možnosti potravin na bázi hmyzu zkoumají i další japonské společnosti. Pekařství Pasco původně začalo prodávat sady na domácí pečení s moukou z mletých cvrčků a nyní pod značkou Silkfood vyrábí řadu potravin obsahujících bource morušové. Ve městě Kumamoto na jihu země zase vzbudil pozornost veřejnosti prodejní automat nabízející předvařený hmyz. Kromě cvrčků si tu lidé mohou koupit například potápníky, kukly hmyzu a nosorožíky. A pro ty, kdo mají rádi sladké, jsou některé produkty obalené v čokoládě.

TIP: Havěť plná živin: Jíst hmyz je normální

Zastáncem konzumace hmyzu je také Šoiči Učijama, který vydal řadu kuchařských knih s recepty na takové pokrmy, jako je například hmyzí suši. Lidé by podle něj měli překonat předsudky vůči tomu, co pokládají za jedlé. A je dost možné, že se stoupajícím podílem brouků a hmyzu na japonských jídelníčcích, bude jeho poselství čím dál tím stravitelnější.