Otroci dneška: Takhle vypadá práce v bangladéšské továrně na zpracování kůže

Bangladéš patří mezi nejchudší země světa, zároveň ale představuje důležitou součást globálního oděvního průmyslu. V místních továrnách panují otřesné pracovní podmínky. Muži, ženy i děti zde pracují za pouhé 2 dolary denně v toxickém prostředí, bez jakýchkoliv pracovních pomůcek a bez přístupu ke zdravotní péči. Podle statistik Světové zdravotnické organizace se až 90 % dělníků z koželužných továren nedožije ani 50 let.
25.01.2017 - Martin Reichman

Většina z 185 tisíc obyvatel Hazaribaghu je zaměstnána v oděvním a koželužném průmyslu.

90 % dělníků z koželužných továren se nedožije ani 50 let.

Navzdory mezinárodní úmluvě o právech dětí jsou v bangladéšských továrnách zaměstnávány i děti.

Dělníci v továrnách pracují s toxickými látkami bez jakýchkoliv pracovních pomůcek a bez přístupu ke zdravotní péči.

Podstatná část lidí pracuje továrnách za méně než 2 dolary denně.

Od června 2011 do července 2012 vyprodukovaly koželužny v Bangladéši zboží za 431 milionů liber. Kožené kabelky, boty, kufry a pásky míří na 70 zemí světa.

Řeky v bangladéšské Dháce jsou již dávno bez známek života.

Podle neziskových organizací Blacksmith Institute a Green Cross Switzerland patří bangladéšská Dháka mezi nejznečištěnější místa na světě. 

Ženy třídící platový odpad v Hazaribaghu

Mnoho zaměstnanců továrem bydlí přímo v areálu koželužen. Často jde o celé rodiny.



  • Zdroj fotografií
    Profimedia

Další články v sekci