Odkud přicházejí duchové: Jak věda vysvětluje nejčastější paranormální jevy?

Z toho, co zažívá Jeremy Deane, student Goldsmiths College na Londýnské univerzitě, by se člověk slabší povahy zcela jistě psychicky zhroutil. Většinou to probíhá následovně: během usínání nebo při probouzení najednou zjistí, že se nemůže pohnout. Má silný pocit tlaku na hrudi a nemůže se pořádně nadechnout. V tu chvíli se kolem něj začínají dít děsivé věci. Například oblečení visící na skříni se změní v mrtvolu člověka. Někdy kolem sebe vidí také vousaté bytosti podobné skřítkům, které se mu chichotají, jindy dívku s tváří zakrytou vlasy, obcházející kolem jeho postele. Vše zmizí v okamžiku, kdy znovu získá kontrolu nad svým tělem a dokáže se hýbat. 

Podobné věci se lidem stávají častěji, než bychom čekali, a v základních rysech to probíhá vždy podobně. Člověk se najednou nemůže pohnout, cítí tlak na hrudi a má intenzivní strach, který navíc často umocňuje pocit, že je s ním v místnosti někdo cizí. K tomu se někdy přidávají halucinace – můžete například vidět světlé nebo tmavé stíny, pohybující se po místnosti. Podle jednoho odhadu se něco takového stane v průběhu života až 6 % populace. Mnohdy si lidé podobné prožitky vysvětlují návštěvou ducha. 

Na vině je spánková paralýza

Jeremy Deane měl štěstí – studoval na univerzitě Goldsmiths, kde se mimo jiné nachází i  oddělení pro výzkum paranormálních psychických jevů. Jde o jedno z mála vědeckých pracovišť tohoto typu na světě. Pro zážitky typu vidění duchů mají zdejší experti jednoduché pozemské vysvětlení: spánková paralýza. Vědci už dlouhou dobu vědí, že člověk během spánku prochází různými fázemi, které mají své charakteristické projevy.

TIP: Strašidelná místa: Poznejte 5 nejděsivějších měst na světě

Jednou z nich je fáze REM (Rapid Eye Movement), jež je pojmenovaná podle rychlého pohybu očí, které ji provázejí. V této fázi bývají nejživější sny a člověk se během ní prakticky nemůže hýbat. Podle vědců tento mechanismus zabraňuje tomu, abychom sebou během divokých snů prudce házeli a mohli se tak zranit. Pokud je například u koček uměle vypnuta část mozku způsobující paralýzu, běhají při spánku po místnosti a honí neexistující myši. 

Návštěva démonů 

Během spánkové paralýzy je navíc zřejmě hyperaktivní amygdala, část mozku, která vyhodnocuje smyslové vjemy a spouští případnou emoční odezvu, například strach. Ten je v případě zvláštních vidění navíc ještě zesílený faktem, že se člověk nemůže hýbat. Výsledkem bývá mimořádně stresující zážitek, který trvá od několika sekund až po trýznivé desítky minut.

Podle vědců existuje řada faktorů, které mohou spánkovou paralýzu způsobit: nedostatek spánku nebo jeho nepravidelný režim, nadměrné používání stimulantů nebo fyzická únava. K obzvláště velkým rizikovým faktorům kupodivu patří také spánek na zádech. V této poloze může dojít snáze k zablokování dýchacích cest a odtud také pocházejí ony časté průvodní jevy zvláštních stavů jako pocity tlaku na hrudi či nemožnost se nadechnout. 

Zjevení jménem infrazvuk 

Některá vidění ale spánkovou paralýzou vysvětlit nelze. Nestaly se během usínání ani probouzení, navíc bývají mnohdy spjaty s určitými místy. 

Svědkem takového podivného jevu se svého času stal i Vic Tandy, tehdy lektor na částečný úvazek na univerzitě v Coventry. Pracoval pozdě večer v laboratoři, když najednou spatřil periferním viděním šedivý obrys něčeho, co vypadalo jako duch. Muž se snažil uvažovat vědecky a usoudil, že v laboratoři musí být něco, co tohle zjevení způsobilo. Zjistil, že se v místnosti vyskytuje infrazvuk o frekvenci 18,98 Hz, který byl vytvářen větrákem. Ačkoliv zvuk o této frekvenci nemůžeme slyšet, tělo na něj prý reaguje mimo jiné nevysvětlitelnými pocity strachu a chvěním. Zároveň podle Tandyho infrazvuk rezonuje s očními bulvami, čímž v nich vytváří vibrace a ty zase způsobují optické iluze. Tandy ve svých měřeních pokračoval i na místech, které byly známy údajným výskytem duchů, a jeho teorie infrazvuku se později stala poměrně populární.

Helma plná duchů 

Jinde se odborníci pokoušeli vysvětlit častý výskyt údajných duchů pomocí vlivu elektromagnetického pole. Kanadský neurovědec Michael Persinger provedl řadu pokusů se speciálně upravenou helmou, která získala přezdívku „božská“ (God helmet). Ta po zapnutí vytváří elektromagnetické pole, působící na mozek. Vyzkoušela si ji řada lidí a mnozí při tom prožili zvláštní jevy – někteří měli například pocit, že v místnosti je s nimi ještě někdo další, jiní dokonce viděli duchy.

Skupina švédských vědců vedená psychologem Pehrem Granqvistem však kvůli pochybnostem experiment zopakovala, ale s tím rozdílem, že elektromagnetické pole zapnuli jenom u poloviny osob. Kupodivu podivné stavy zažili i ti, kteří měli po celou dobu helmu vypnutou. Závěr vědců zněl proto jasně: zvláštní zážitky nezpůsobuje elektromagnetické pole, nýbrž pouhá sugesce. 

Umělý strašidelný dům 

Chris French, šéf oddělení výzkumu paranormálních jevů v Goldsmithu, se spolu se svými kolegy rozhodl definitivně záhadu duchů vyřešit – v laboratorních podmínkách postavili „strašidelný dům“. Později zde strávilo 79 lidí (každý zvlášť) necelou hodinu ve spoře osvětlené kruhové místnosti. Zároveň dostali instrukce, aby zapsali veškeré podivné zážitky i pocity a uvedli, kdy a v které části místnosti k nim došlo. Během pokusu byli vystaveni infrazvuku, elektromagnetickým polím, popřípadě obojímu. Tato pole a zvuky však vědci nasměrovali jen do určité části místnosti. 

Po skončení pokusu skutečně řada účastníků uváděla pocit přítomnosti někoho dalšího v místnosti, brnění, pocity oddělení od těla, sedm osob dokonce uvedlo stavy hrůzy a zděšení. Vědci však s překvapením zjistili, že tyto zážitky nijak nezávisely na tom, ve které části místnosti se účastníci experimentu nacházeli a tedy ani na tom, zda byli vystaveni elektromagnetickému poli či infrazvuku. Ukázalo se ale, že lidé, kteří byli víc náchylní sugesci, v průměru hlásili více podivných zážitků než ostatní účastníci.

TIP: Bojíte se a nemáte proč? Jak vznikají nejrůznější fobie a jak se jich lze zbavit?

Vše tedy nasvědčuje tomu, že duchové existují pouze v našich hlavách. To si myslí i britský psycholog Richard Wiseman, který rovněž tyto paranormální jevy zkoumá: „Tyto jevy nevyžadují žádné „skutečné duchy“, podzemní proudy, nízkofrekvenční zvuky ani slabá magnetická pole. Je k tomu potřeba jen jediná věc, a tou je síla sugesce.“