Oči, které nikdy nespí: Čínský státní dohled připomíná děsivé Orwellovy vize

Pro čtyřicetiletou Mao Ja je kamera, která dokáže rozeznávat tváře, užitečnou pomůckou. Dovoluje jí dostat se do bytu jednoduše a bez zdržování. „Když nesu v obou rukách nákupní tašky, tak jen stačí, abych se podívala nahoru do objektivu, a dveře se samy otevřou. A je to taky dobré pro děti, protože pořád někde ztrácejí klíče,“ vysvětluje Mao. 

Jenže pro policii mají tyto kamery, jež nahradily staré magnetické karty, úplně jiný význam a slouží odlišným účelům. Muži zákona konečně vědí, kdo do bytového komplexu v Čchung-čchingu přichází a kdo jej opouští. A pokud záběry porovnají s obrovskou národní databází fotografií občanů, kterou důsledně pročeše umělá inteligence, mohou identifikovat problémové jedince, kteří by jinak spravedlnosti proklouzli. 

Žhavá novinka

Skenování tváří představuje v Číně nejostřeji diskutovanou technologii. Banky, letiště, hotely, a dokonce i veřejné toalety nyní zkoušejí ověřit totožnost lidí pomocí této analýzy. Nicméně zdaleka největší zájem o její zavedení projevuje nepříliš překvapivě policie a bezpečnostní složky. Pilotní program rozběhnutý v Čchung-čchingu tvoří pouze malý zlomek ambiciózního plánu, známého jako „Süe-liang“ neboli „ostrý zrak“. Jeho záměrem je integrovat bezpečnostní kamery, které už dnes snímají silnice, nákupní centra a nádražní uzly, se soukromými kamerami v domech. Všechna zařízení se pak spojí do jediného masivního sledovacího systému, v němž budou volně proudit data.

Obrovský příval informací bude analyzovat umělá inteligence, která současně rozezná neobvyklé chování, bude sledovat podezřelé a případně předpoví, kde může dojít ke zločinu. Jak ukazují vládní dokumenty, dozoru se nevyhne nikdo z 1,4miliardové populace. Na konci řetězce se všechny získané poznatky automaticky úhledně vytřídí a vloží do „policejního cloudu“. Ten bude u každého občana obsahovat lékařské či kriminální záznamy, zakoupené jízdenky, on-line objednávky, a dokonce i komentáře ze sociálních sítí. 

Cílem obrovského podniku je sledovat, kde se lidé nacházejí, co mají „za lubem“, v co věří a s kým se stýkají. Vše se nakonec odrazí v tzv. sociálním kreditu, jehož výše jasně ukáže, zda vláda považuje daného jedince za důvěryhodného. 

Vlhký státní sen

Podle policejního reportu má 90 % zločinů v bytovém komplexu v Čchung-čchingu na svědomí jen 10 % lidí, kteří tam nejsou registrováni jako rezidenti. „Pomocí skenování tváře dokážeme určit, kdo sem patří a kdo ne, známe časy příchodů, kdo zde tráví noc a jak často. Dokážeme tak mezi běžnou populací vyfiltrovat podezřelé,“ tvrdí zpráva, kterou dostal deník The Washington Post k nahlédnutí.  

Podle německého vědce Adriana Zenze, jenž v západočínské provincii Sin-ťiang zkoumal tamní bezpečnostní opatření a policejní aparát, touží vláda po absolutní kontrole velké a neklidné populace: „Sledovací technologie jí konečně dávají pocit, že může dohlížet na životy lidí, což dlouho představovalo jen těžce uskutečnitelný sen.“

Ve svém úsilí postupuje vedení lidové republiky ruku v ruce s místním technologickým průmyslem, ať už jde o zavedené giganty, nebo o nové start-upy s čínskými absolventy amerických univerzit a s bývalými zaměstnanci Googlu či Microsoftu. Zdá se, že všichni tito lidé „radostně“ přehlížejí fakt, že pomáhají vytvářet moderní totalitní stát. 

Ostrý zrak mas

Název sledovacího projektu se inspiroval komunistickým sloganem „masy mají ostrý zrak“ a odkazuje ke snaze Maa Ce-tunga přinutit každého občana, aby špehoval všechny ostatní. Podle tvůrců je cílem zamířit reflektor do veškerých temných koutů země, aby mohla vláda potírat zločin, jenž v šeru kvete. 

Ostré oči se také snaží opět mobilizovat uliční výbory a slídivé sousedy, kteří dlouhá léta fungovali jako spolehliví informátoři. Podle státních médií teď mohou někteří z nich zapnout televizi nebo aplikaci na telefonu a sledovat záznamy z bezpečnostních kamer, aby policii obratem nahlásili podezřelou aktivitu: auto bez poznávací značky či hádku, která se promění ve rvačku. Podle oficiálních vládních dokumentů má být systém do roku 2020 „všudypřítomný, kompletně propojený, vždy fungující a plně kontrolovatelný“. 

Nemalé ambice

Čína nezůstává v podobných experimentech osamocená. Americký Identifikační systém příští generace (Next Generation Identification System) využívaný FBI srovnává tváře s národní databází kriminálních portrétů. Policejní orgány napříč Spojenými státy používají už řadu let algoritmy, jež předpovídají, kde existuje nejvyšší riziko spáchání zločinu. V roce 2014 identifikovala chicagská policie pomocí skenování tváře zloděje, kterého následně odsoudili. Britští muži zákona dokázali pomocí japonského programu NeoFace Watch zadržet ozbrojeného jedince, jenž se snažil splynout s davem. S 62 miliony bezpečnostních kamer (údaj z roku 2016) mají USA vyšší pokrytí na hlavu než Čína, kde se nachází asi 172 milionů sledovacích zařízení. 

TIP: Strana, vlast a národ: Čínská vize výchovy občanů budoucnosti

Nicméně v jednom se říše středu od Ameriky liší – a sice ambicemi, jež do sledování vkládá. Západní bezpečnostní agentury používají skenovací software, aby odhalily a zadržely kriminálníky, nikoliv aby měly pod kontrolou nepohodlné aktivisty či disidenty. Čína se snaží dosáhnout několika cílů zaráz: dominovat v nově se rozvíjejícím průmyslu umělé inteligence, využít analýzu tzv. velkých dat k dohledu nad všemi aspekty společnosti a zajistit si efektivnější kontrolu populace než kdy dřív.