Obměny dřevěné legendy: Matrjošky jdou taky s dobou

Matrjoškám se říká také bábušky a bez těchto dutých dřevěných panenek se v Rusku neobejde snad žádný obchod se suvenýry. Tradičně se na „víceúrovňových“ figurkách usmívá krojovaná vesnická dáma s červenými „jablíčky“ na tvářích. Ty ale v době, kdy vzduchem lítá nepřítel jménem koronavirus, zakrývá rouška.

Virus místo lidových motivů

Matrjošky ozvláštnila Tamara Koryjová z města Semenovo, která si dílnu musela otevřít u sebe doma. „Musíme se chránit před koronavirem a rouška nám v tom může výrazně pomoct. Proto tahle matrjoška nemá červené tvářičky, ale právě roušku,“ vysvětluje Tamara. 

Matrjošky z Tamařiny dílny jdou zkrátka s dobou. Na šátek, který těmhle dřevěným vesnickým krasavicím tradičně zakrývá vlasy, kreslí Tamara Koryjová místo ruských folklorních motivů mikroskopická schémata koronaviru. Zelené „breberky“, které mají jen v Rusku oficiálně na kontě přes 200 tisíc lidských životů, zdobí u některých matrjošek i samotnou roušku. 

Poslové veřejné osvěty

Stejně jako ostatní řezbáři a malíři si Tamara musela dílničku na výrobu ruských dřevěných suvenýrů otevřít dočasně doma. Továrna, v níž už řadu let pracuje, totiž kvůli preventivním opatřením musela zavřít a tamní umělci si povinně vzali dovolenou. 

Tamara přitom možná ani nečekala, že několik jejích matrjošek si objednají také úřady v Novgorodu, které s jejich pomocí hodlaly šířit mezi lidmi osvětu. Zejména na počátku pandemie bylo potřeba zdůraznit, že je nutné izolovat se v souladu s nařízeními a ve veřejné dopravě udržovat co největší vzdálenost od ostatních lidí. Matrjošky byly jedněmi z poslů, které měly tuto zprávu předat co nejširší veřejnosti. 

Vývoz zpátky do Japonska

Výroba panenky s dosud nevídanými motivy zabere asi týden. Vzory se nejprve nanášejí tužkou, teprve poté může přijít na řadu malování barvami. Na závěr je dřevěné ruské děvušky ještě potřeba nalakovat, aby novému majiteli dlouho vydržely. Zajímavá kresba se zalíbila nejen ruským patriotům, ale i kupcům v zahraničí, kteří si jedinečného provedení všimli na sociálních sítích a někdy se za Tamarou vydali i osobně. „Přišel sem za mnou jeden pán a zeptal se mě na cenu. Napsala jsem mu ji a on řekl: Dobrá, můžete mi zboží poslat do Japonska?“ usmívá se Tamara.

TIP: Šperkovnice z ruského Fedoskina: Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček

Pestře malované panenky k Rusku patří od nepaměti. Kořeny ale mají právě v Japonsku. Nápad do země přivezl bohatý ruský obchodník Savva Mamontov, který si na sklonku 19. století během cesty po zemi vycházejícího slunce všiml do sebe zapadající figurky fukurama, která zobrazuje plešaté buddhistické božstvo. Od té doby se matrjošky začaly ve velkém vyrábět i v Rusku a staly se jedním z jeho symbolů.