Obětiny pro fotbalové bohy: Jak se rodí fotbalová mičuda

Uprostřed kolumbijských hor se ukrývá nevelké město Monguí, kde kvete jediný průmysl: výroba fotbalových míčů. Zmíněný kulatý byznys zaměstnává téměř polovinu tamních obyvatel a jako jeden z mála se dosud provozuje ručně
12.05.2017 - Kateřina Helán Vašků

Většina tzv. fabricas de balones se ukrývá v obyčejných domech. „Továrnu“ obvykle tvoří jen velká výrobní místnost a jedna menší prostora, kde se míče skladují, balí a připravují k odeslání. V každé z fabrik pracuje přibližně dvacet lidí, v mnoha podnicích se však stále šije pouze v rodinném kruhu.

Do okolních zemí – především do USA – se z továren v Monguí měsíčně vyveze na třicet tisíc míčů a tisíce dalších zůstávají doma na jihoamerickém kontinentu: Většina především dětských fotbalistů z Kolumbie a severních oblastí Jižní Ameriky velmi pravděpodobně kope právě do „mičudy“ z Monguí.

Základ fotbalových míčů tvoří duše z lehké jemné pryže: Ta se nejprve ovazuje provázkem, čímž se celkově zpevní. Následně putuje do velkého sudu s pěnivou bílou tekutinou, které místní říkají „taca“ – jde o unikátní lepivou hmotu vyrobenou z amazonských rostlin. 

Po vytažení ze sudu se budoucí míče věší na šňůry táhnoucí se po celé délce výrobní místnosti, aby vyschly. Poté se proces s ovázáním a koupelí ještě jednou opakuje. V lisovacích strojích se pak na duši vytlačí typický šestiúhelníkový vzor. 

Z kůže se vyseká 32 šestiúhelníků, které se následně sešijí extra silnou nití, dlouhou až 18 m. Tato „slupka“ se pak nalepí na povrch míče. Manažer továrny osobně navrhuje barvu kůže, stejně jako různé fotbalové nápisy a „pseudoznačky“, jež se na ní objeví. 

Míče se ve městě vyrábějí ve velkém už šedesát let. Navzdory sílící mechanizaci tam stále přetrvává výlučně manufakturní práce, přičemž výsledný produkt od začátku do konce vzniká v jedné místnosti. 

Nakonec se každý míč vloží do kovové formy a manuálně se zahřívá proudem horké vody, aby se lepidlo a kožený povrch spojily v jednolitou vrstvu. Následuje studená lázeň, v níž „kopačák“ postupně vychladne. Pak už ho čeká jen cesta do přepravního prostoru, kde ho další dělníci zabalí a odešlou. 



  • Zdroj fotografií
    Profimedia

Další články v sekci