Netradiční bydlení: Jak se žije v domě bez rohů a střechou z kabrioletu

Jurtu – tradiční obydlí asijských kočovníků – zná lidstvo již nejméně tři tisíce let. Někteří ji dokonce řadí k tomu nejlepšímu, co dala Asie světu, a podle znalců prý na ní není co vylepšovat. Jak se žije v domě bez rohů?
18.01.2018 - redakce 100+1


Je tradičně kulatá a nejedná se o dům ani o stan. Přetrvávající popularitu jurt potvrzuje i fakt, že zmíněné obydlí dnes najdeme nejen v Mongolsku, nýbrž také v řadě dalších zemí. A život si v něm můžete vyzkoušet i v Česku.  

„Náš kamarád postavil jurtu a díky němu jsme ji viděli poprvé v životě. Půjčili jsme si ji od něj, strávili jsme v ní víkend i s dětmi a už jsme tam zůstali,“ popisuje svoji cestu ke kulatému příbytku Iveta Kůsová, vedoucí komunity Jurta Plzeň. Přesvědčila ji hlavně možnost, že uvnitř může žít celá rodina pospolu, tak jako kdysi. 

Kruhem ke změnám 

Coby Evropané jsme zvyklí žít v rohových místnostech – ale kruh prý s námi dokáže udělat podivuhodné věci. „Když vejdete dovnitř, jurta vás zklidní a celkově prohřeje. Energie tam zkrátka proudí dokola,“ vysvětluje Kůsová. Podle ní není výjimkou, že v netradiční stavbě přijdou do jiného stavu ženy, které předtím otěhotnět nemohly

Přesto je třeba se s jurtou sžít, a kdo v ní chce bydlet celoročně, musí si na ledacos zvyknout. „Je to hlavně příprava dřeva, kontrola topení, vyhovující hygienický systém. Umístění toalety nebo koupelny do jurty je velmi náročné – obě místnosti by měly být oddělené od obytného prostoru,“ vysvětluje David Muddy Orfanik, který se zabývá technickou podporou stavby jurt.

Se střechou kabrioletů 

Česká jurta se navíc podle něj od té mongolské poněkud liší. „V Mongolsku dosahuje vlhkost vzduchu deseti, patnácti procent, pořád fouká vítr a látka, z níž se vyrábí vršek jurty, tamnímu prostředí snadno odolává. U nás naopak někdy bývá až stoprocentní vlhkost a dochází i k velkým výparům ze země. Použité materiály se tomu samozřejmě musejí uzpůsobit,“ dodává Orfanik.  

Boční stěny české jurty se vyrábějí z prodyšné látky izolované ovčím rounem. Podlaha má zase aktivní větrací vzduchotechniku. Střechu pak tvoří speciální pětivrstvý systém plachet z kvalitního PVC a textilu, přičemž několik vrstev zamezí srážení vlhkosti: „Plachta je ze speciálního materiálu, který používá jedna významná světová automobilka pro své kabriolety,“ dodává Orfanik. Novodobé kruhové obydlí se tak trochu posouvá do světa moderních technologií.

Přísně rozdělené sféry 

Malé bílé tečky jsou v asijské stepi viditelné i z letadla. Tradiční obydlí kočovníků se nejspíš vyvinulo z týpí a po celá tisíciletí zůstalo víceméně stejné. Cvičené oko přesto rozezná detaily: „Jurty se liší podle regionů. Největší rozdíl panuje mezi kazašskými a mongolskými. Kazaši žijí vysoko a v chladnějším prostředí. Jejich jurty jsou vyšší,“ vysvětluje Ganbátar Ojunsajchana, ředitel mongolské chráněné oblasti Gobi B. 

TIP: Život v kontejneru: I z vyřazených kontejnerů se dá vytvořit útulný domov

Na návštěvě vesničky nedaleko hranic Mongolska a Číny člověk žasne, jak je v jurtě čisto a útulno. Jde v podstatě o zcela moderní domácnost, tradičně má ovšem kulaté obydlí jasná pravidla: Kamna jsou otočena středem topeniště k oblasti vyhrazené ženám, v další části má místo orel, pokud jej rodina vlastní, zatímco v mužské sféře se nachází mimo jiné oltář – a poslední dobou někdy i televize. 

  • Zdroj textu
    100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií
    Shutterstock

Další články v sekci