Nerovné války: Bolestivá novinka v bitvě mezi Pruskem a Rakouskem

Bitva u Hradce Králové mezi rakouskou a pruskou armádou byla sice co do počtu vojáků vyrovnaná, do historie však vešla jako konflikt, který ukázal, co způsobí zastaralé zbraně a zpátečnická taktika.
25.09.2019 - David Bimka


Rakušané nastupovali ke střetu s dobrými, ale klasickými „předovkami“ Lorenz: K nabití bylo třeba nasypat prach do hlavně, zasunout a upěchovat náboj a nasadit prachovou kapsli na kohoutek. Prusové naopak použili nové „zadovky“, tzv. Dreyseho jehlovku: Nabíjela se otevřením komory v zadní části pomocí pákového závěru, do níž se poté vložil už kompletní náboj – kule i výbušná slož v jednom těle, vše bleskově připraveno k palbě. 

Rakouská taktika počítala pouze s několika salvami ze stojící řady a poté s rozhodným bodákovým útokem masy pěchoty, což představovalo typickou taktiku napoleonských válek. Prusové si naopak uvědomovali zranitelnost natěsnaných těl a pomalou reakci pluků, v nichž se vojáci chovají jako stroje bez vlastní iniciativy. Ve výcviku se tedy vydali opačným směrem – k přesné a rychlé střelbě a důrazu na schopnost nižších důstojníků se rozhodovat a nečekat na povel shora. 

Bolestivá novinka

Rakouská předovka vyžadovala k nabití a výstřelu vestoje zhruba půl minuty a poté se vyčkávalo na povel velitele. Prusové naopak nechali vojáky, ať zalehnou nebo se kryjí za přírodní překážky a pálí podle vlastní úvahy – dokázali přitom vystřelit jednou za deset vteřin. Pro rakouskou armádu šlo o bolestivě překvapivou novinku, za niž zaplatila ztrátou 45 tisíc mužů oproti pruským devíti tisícům. Bitva také prokázala, že klasické napoleonské taktiky už nejsou použitelné. Zrodila se moderní válka. 

Nerovné války


Další články v sekci