„Nepokořitelná“ Enigma: K prolomení nerozluštitelné šifry pomohla náhoda

Enigmu vynalezl roku 1918 Arthur Scherbius, Němec původem z Frankfurtu. Již tehdy se o ní mluvilo jako o přístroji, který je schopný zašifrovat zprávy neprolomitelným způsobem. Scherbius si nechal Enigmu ve dvacátých letech patentovat. Nejdříve ji používali civilisté, později námořníci a během druhé světové války se stala klíčovým nástrojem pro zasílání šifrovaných depeší v německé armádě. 

Starý dobrý princip

Enigma se podobá psacímu stroji a její princip spočívá v nahrazování písmen abecedy podobně jako ve Vigenérově šifře. Šifrovací stroj obsahuje rotory, které se po zmáčknutí daného písmene zprávy pootočí. Jak, to záleží na počtu a nastavení rotorů, přičemž odesílatel musel mít Enigmu nastavenou stejně jako adresát. Zatímco civilní přístroje používaly jeden nebo dva rotory, vojenské Enigmy měly tři nebo čtyři rotory a nabízely miliony možností, jak abecedu posunout.

Přesto byl tento vynikající šifrovací stroj pokořen. Polské, později francouzské a britské rozvědky začaly najímat do svých služeb křížovkáře, šachisty, hudebníky a matematiky, aby se pokusili kód Enigmy prolomit. A samotní Němci jim svými chybami pomáhali. Nejdříve posílali Enigmou klíč příjemci – prvních šest písmen zprávy bylo zároveň kódem pro luštění, samotná zpráva začínala sedmým písmenem. Na to přišli Poláci už ve třicátých letech. Každý den totiž německé zprávy začínaly stejně, o půlnoci se klíč změnil a dalších čtyřiadvacet hodin chodily zprávy opět se stejným začátkem.

Spojenci také věděli o předpisu, že nastavení Enigmy smí zůstat stejné jen dvakrát a že nové nastavení musí být posunuto o víc než jedinou pozici oproti předchozímu. Postupně tak mohli vyloučit čím dál více možných nastavení stroje. Enigma navíc nikdy nešifrovala písmeno jako samo sebe (například písmeno A nemohlo znamenat A), čímž se počet možných kombinací snižoval. Ústředí britských luštitelů se jmenovalo Bletchley Park. Právě tam pracoval matematik, který dokázal Enigmu prolomit nejlépe – Alan Turing. 

Vděk jménem kyanid

Spojencům se navíc podařilo (například ze zajatých německých ponorek) ukořistit několik důležitých dokumentů, které jim v prolomení Enigmy pomohly. Díky všem těmto okolnostem, ale především díky ohromnému úsilí stovek lidí v Bletchley Parku, kterým pomáhaly první elektromechanické počítače, se německé šifry staly pro spojence čitelnými. Během bitvy o Atlantik tak mohli předem počítat s pohybem německých ponorek, aniž by nepřítel cokoli tušil. Také ofenzivy „lišky pouště“ maršála Rommela v severní Africe ztroskotaly mimo jiné na faktu, že Spojenci vždy dopředu věděli, kde přesně udeří.

Samotný Turing však skončil neslavně. Už když ve třicátých letech přednášel v Cambridge, netajil se svojí homosexualitou, která byla v Británii v té době trestná. Musel podstoupit léčbu estrogeny a zemřel v roce 1954 na otravu kyanidem. Oficiálně se jednalo o sebevraždu, existují však i spekulace, že Turing toho věděl tolik, že se ho tajné služby zbavily. 

TIP: Geniální podivín Alan Turing: Porazil Enigmu, své tajemství ale musel skrývat

V roce 2009 vyslovila britská vláda omluvu Alanu Turingovi za příkoří, které mu úřady způsobily, když byl dva roky před svojí smrtí odsouzen za vztah ke svému devatenáctiletému příteli. „Jménem britské vlády a všech těch, kdo díky Alanově práci žijí svobodně, říkáme: Je nám to líto. Zasloužil jste si něco lepšího. Není přehnané říci, že bez Turingova mimořádného příspěvku mohly být dějiny druhé světové války úplně jiné,“ stálo tehdy v prohlášení.

Od roku 1966 je udělována Turingova cena, jakási Nobelova cena pro informatiky. Dnes ji společnost Google sponzoruje čtvrt milionem dolarů ročně.