Největší dobyvatelé historie: Čingischán, sjednotitel Mongolů

Než přijal jméno Čingischán, tedy „velký vladař“, používal sjednotitel mongolských kmenů rodné jméno Temüdžin. Zpočátku to však nevypadalo, že se stane proslulým panovníkem a dobyvatelem: Otce mu zavraždili Tataři a jeho i s rodinou vyhnal vlastní kmen – dokonce se na chvíli ocitl v otroctví. Osud se mu podařilo zlomit až sňatkem s dívkou Börte z kmene Kereitů. Díky jejímu postavení vzrostla i Temüdžinova společenská pozice. 

Mladík byl odvážný, tvrdý, a přesto se neunáhloval, jeho důvěru si bylo třeba zasloužit. Na ostatní Mongoly tím dělal dojem a brzy se k němu přidávali. Rostla tak jeho politická moc a s ní se také rozšiřovala armáda. Nejenže Temüdžin v podstatě vyhladil sousední Tatary, ale vypořádal se i s odpůrci z řad Mongolů. Postupně sjednotil všechny kočovné kmeny v severovýchodní Asii, a nakonec jej mongolští vůdci jmenovali Čingischánem. Tím skončilo období nekonečných potyček mezi nomády, protože Temüdžin nasměroval touhu bojovat mimo Mongolsko. Započala tak obrovská vojenská expanze do Číny, Střední Asie a Persie, jež nakonec vedla i k ovládnutí téměř celé hedvábné stezky. 

Rabovat a vraždit

Snad právě útlak, kterému čelil v mládí, vštípil Čingischánovi sílu a touhu ovládnout co největší území nejen v Asii, ale také v Evropě. Shromáždil dost početné vojsko, aby mohl v roce 1213 zaútočit na říši Ťin v severní Číně a s padesáti tisíci jezdci na pěti místech proniknout skrz Velkou čínskou zeď. Následně Mongolové obléhali hlavní města, včetně Čung-tu neboli dnešního Pekingu, vyrabovali je a obyvatele bez milosti povraždili. Čingischán brzy obrátil lačný pohled na západ a se čtyřmi armádami v čele s vlastními syny Ögödejem, Džučim a Čaadajem zamířil na další tažení. 

TIP: Střet s krutými barbary: Kterak Mongolové vpadli na Moravu

Během několika měsíců se zmocnili Chórezmské říše, jež se rozkládala na pomezí dnešního Turkmenistánu, Íránu, Uzbekistánu, části Afghánistánu a Tádžikistánu. Města, která se v té době těšila vrcholnému rozkvětu, zničehonic padla. Čingischán však nebyl jen krvežíznivý tyran, nýbrž i chladně kalkulující vládce, jenž zavedl politiku cukru a biče: Pokud se mu sídla nepřítele vzdala, začlenil jejich vojáky do své armády a civilnímu obyvatelstvu zaručil bezpečnost. 

Největší krveprolití

Po mnoha dalších vítězstvích ve Střední Asii, Persii, na Kavkaze i na území dnešní Ukrajiny se Čingischán opět obrátil k východu, s cílem zničit čínskou dynastii Západní Sia. V krutém záměru sice uspěl, přesto stále neměl dost. Jenže během ofenzivy proti dynastii Ťin jej zastihla smrt – skonal poklidně na lůžku ve svém stanu. Každopádně nevíme, kde je pohřbený: Několik let před smrtí totiž nařídil, aby jej uložili do neoznačeného hrobu.

TIP: Od Číny po východ Evropy: Proč zanikla mocná Mongolská říše

Historikové považují Čingischána za jednoho z nejkrvavějších dobyvatelů v dějinách. Zanechal po sobě totiž až šedesát milionů obětí masakrů i hladomorů. Paradoxně však právě vláda Mongolů stabilizovala kdysi velmi chaotickou část Asie a napomohla tomu, aby se poutníkům a obchodníkům putujícím po hedvábné stezce dostalo odpovídající ochrany.