Nejstarší polský maják v Rozewie: Kdy zhasnou poslední světla?

Aleksander Krężałek otevírá dveře majáku už přes čtyřicet let. Vcházíme do kamenné věže, tedy do nitra základů desítky let staré stavby. „Nacházíme se v původní staré věži majáku. Máme tu optiku z roku 1910 a žárovku o síle tři tisíce wattů. Světlo z ní dosáhlo až do vzdálenosti třiceti námořních mil, což je zhruba šedesát kilometrů,“ popisuje „strážce“ majáku, zatímco stoupáme o několik pater výš. Teď už jsme na vrcholu majáku, kde se nachází nová optická soustava: „Jde o halogenové světlo. Celkem je tady čtyřicet žárovek a každá má sílu dvě stě wattů. Dosah majáku se tak zvětšil až na třicet tři námořních mil, což pro orientaci lodí úplně stačí,“ popisuje Krężałek.  

Nastoupila technika

Maják funguje od západu slunce do rozbřesku. Někdy se stane, že se zapne i během dne, když je třeba hodně zataženo. Vše ovládá fotobuňka, která reaguje na intenzitu světla. Pro Aleksandera Krężałeka je jeho zaměstnání koníčkem. A co se mu na jeho práci tak líbí? „Všechno. Samota, zodpovědnost, bdělost. Prostě vše, co k práci na majáku patří,“ svěřuje se. „Ale časy se mění. Hlavně tedy technika. Když jsem na majáku začínal, musel jsem sám vylézt nahoru a světlo zapnout a ráno pak zase vypnout. Dnes to za mě dělá počítač,“ říká a pokračuje: „Jenže z této práce se neodchází. Neznám případ, kdy by někdo na majáku vydržel pár měsíců a pak si hledal jiné zaměstnání. Tady se zůstává desítky let. Už jsem z věže viděl řadu krásných věcí. Bouřky, západy slunce, dokonce i tornáda na moři. Nedá se to popsat, to se musí zažít.“   

Sirény jen na silvestra   

Maják není pouze zdrojem světla – v minulosti se z něj ozývaly i sirény. Vcházíme tedy do malého domku, kde stojí velké nádrže na stlačený vzduch. Tady se nachází srdce takzvaného nautofonu – obrovských sirén. „Sirény se už nepoužívají, protože vědci tvrdí, že nejsou tak přesné. Zvuk, který se z nich šířil, mohl navigátory na lodích zmást.“  

TIP: Nejkrásnější majáky Nového Zélandu

Přesto se zvuk ze sirén nese občas nad Baltem dodnes. „Na silvestra, na přivítání nového roku. Podle dlouholeté tradice sirény opět napumpujeme vzduchem a spustíme je,“ upřesňuje šéf majáku, který si však uvědomuje, že čas majáků se pomalu chýlí ke konci. „V dnešní době rozvoje techniky možná někdo zanedlouho rozhodne, že majáky patří do šrotu. Nebo se z nich stanou pouhé muzejní exponáty,“ uzavírá Aleksander Krężałek.