Nechtěné dědictví: Jak dnes vypadají nedávná olympijská sportoviště

Ačkoliv olympijské hry vnímáme jako sportovní svátek, v pořadatelském městě po nich zůstane mnohamiliardový areál, jenž postupně ztrácí na hodnotě a chátrá. Podobnému osudu neuniklo ani Rio de Janeiro, Atény či válkou zbrázděné Sarajevo
13.07.2017 - Vilém Koubek

Když se v roce 2004 vrátily hry do Atén, přivítalo je město se vší pompou – ačkoliv bylo zjevné, že si ekonomicky slabé Řecko může podobnou událost sotva dovolit. Po skončení olympiády se některá sportoviště proměnila v koncertní haly či výstavní síně, na revitalizaci většiny areálů však nezbyly peníze. Rozpadající se a rezivějící komplexy jsou dnes útočištěm uprchlíků, kteří se do země přeplavili ze severu Afriky. 

Zimní olympijské hry v jugoslávském Sarajevu přinesly prosperitu a přitáhly k zemi pohledy celého světa. Pro areály v hodnotě asi šesti miliard korun však nenašel stát další využití, načež se o ně „postarala“ až občanská válka v roce 1992: V horách mezi bobovými dráhami nalezly například útočiště guerillové jednotky, které dokonce koryta používaly jako zákopy při krytí před nepřátelskou palbou. Proděravělé konstrukce dodnes pokrývá mech a některé pozemky s výhledem na zborcené stadiony slouží jako provizorní hřbitovy.  

Původní rozpočet olympijských her v Soči se navyšoval tak dlouho, až se z ruské olympiády stal nejdražší sportovní svátek v dějinách – s konečným účtem ve výši 5,3 bilionu korun. Už pár týdnů po skončení akce se nicméně celý areál změnil v město duchů: Přestože se údajně počítalo s jeho opětovným využitím pro různé mezinárodní události, dnes se v něm „koná“ pouze rabování. 

Letní olympiáda v Atlantě se potýkala s řadou závažných problémů, a během her dokonce jednoho diváka zabila nastražená trubková bomba. S „recyklací“ areálu si však město poradilo dokonale: Hlavní stadion věnovalo baseballovému týmu Atlanta Braves, zatímco centrum vodních sportů dostala univerzita Georgia Tech, která navíc proměnila olympijskou vesničku v koleje pro tisíce studentů. Například stadion pro americký fotbal leží ovšem ladem dodnes.  

První jihoamerické olympijské hry se potýkaly s řadou komplikací, mimo jiné se znečištěním vody a všudypřítomným zápachem. Největší problém však nastal, když olympiáda skončila a před městem ležela otázka, jak naložit se zbudovanými sportovišti. Radnice je místo odpovědi nechala chátrat a již půl roku po hrách byla většina infrastruktury poničená a vyrabovaná. Hřiště s vytrhanými sedačkami si pak podávala ruce s polovypuštěnými bazény, v nichž hnila rezavá voda.



  • Zdroj fotografií
    Profimedia, Shutterstock

Další články v sekci