Nebezpečný stres: Jak poznat, kdy jde do tuhého a co nám radí odborníci?

O stresu mluvíme často. Někteří si v něm dokonce „libují“ a mají tendenci na něj alibisticky svalovat všechny své problémy. Jindy se ovšem o pouhé výmluvy nejedná, a tehdy může nastat poměrně vážný problém. Příčin stresu existuje spousta, od frustrací a nesplněných přání přes strach ze stárnutí až po různé osobní i pracovní potíže. A každý mu odolává jinak – situace, kterou jeden zvládne s ledovým klidem, může druhého naprosto vykolejit a naopak. 

Mladí a stresovaní

„Odmalička se setkáváme s různými stresory a bez nich bychom se zřejmě vyvíjeli komplikovaněji, neboť nám pomáhají: Pokud se je naučíme zvládat, dokážeme se lépe přizpůsobovat novým, a ještě náročnějším situacím,“ objasňuje psycholog Marek Preiss.

Psychiatr Jan Michálek doplňuje: „Často si ani neuvědomujeme, že jsou pro nás některé věci významně stresové, a někdy pro boj s nimi používáme špatné či nezdravé strategie.“ Při stresu tělo vylučuje hormon kortizol z nadledvin, který v reakci na zátěžovou situaci aktivuje energetické zásoby a podnítí tak obnovu správného nastavení tělesných funkcí.

„Tělo najednou upozadí klasické pochody, jež jsou pro nás důležité, například růst či regeneraci buněk. Dochází i k hormonálním útlumům, což u žen ovlivňuje ovulaci, zatímco u mužů klesá hladina testosteronu. U všech se ovšem projeví velice negativní vliv na imunitu,“ popisuje primářka antiagingové kliniky Monika Golková.

Ten zdravý 

Rozpoznat, jaký stres prožíváme, je někdy velmi obtížné. Tzv. eustres neboli zdravý stres nás žene k lepším výsledkům a například naši předci v pravěku si díky němu dokázali obstarat potravu. „Stres rozhodně není primárně negativní, protože klasický eustres nás tlačí, abychom dokázali víc. Zvládáme se při něm lépe učit, něco vymyslet, vykonat. Zkrátka nás pohání kupředu,“ doplňuje Golková.

Problém však nastává při dlouhodobém stresu. „Říkáme mu distres a může způsobit poruchy nálady i spánku, úzkost, závislost, ale také tělesná onemocnění – například ta srdeční, nádorová, poruchy reprodukčního zdraví a tak dále,“ upřesňuje Michálek.

Důležité je rozpoznat, kdy jde do tuhého a běžné problémy nám začínají přerůstat přes hlavu. Pak totiž může nastat psychické i fyzické selhání. Jan Michálek podotýká: „Ideální je prevence, kdy na sobě člověk začne pozorovat první příznaky – špatně spí nebo se mu zhoršují vztahy – a tehdy přijde na terapii. V takovém případě často stačí úprava životního stylu, cvičení, procházky do přírody, jiná strava. U někoho však obtíže zajdou tak daleko, že se musí nasadit léčba.“

Dýchaní, jídlo a „ne“

Ovládnutí stresu znamená složitou a dlouhou cestu a projít ji bez pomoci odborníka představuje nelehký úkol. Alespoň něco však zvládneme sami: Kdykoliv pocítíte stresové příznaky, zkuste se jít protáhnout ven. Pohyb na čerstvém vzduchu zvedne hladinu růstového hormonu, který tvoří protipól zmíněného kortizolu, a úroveň stresu se tak jednoduše srovná. 

TIP: Rozsáhlý výzkum potvrdil, že stres má blízko k autoimunitním nemocem

Pomoct si můžete také správným dýcháním i snahou rozlišovat podstatné od nepodstatného. V neposlední řadě je užitečné, přestože nijak snadné, naučit se říkat „ne“. Obyčejná záporná odpověď, pokud něco dělat nechcete, může váš stres snížit o několik procent. Rovněž je dobré si hlídat příjem potravin: Lidé ve stresu jedí buď příliš málo, nebo naopak moc, ve spěchu a nepravidelně. Pestrá a regulérní strava znamená krok správným směrem.