Nebezpečné vyhoření: Jak najít rovnováhu mezi prací a osobním životem

Nekonečné výmluvy, že musíme zůstat v práci déle, nedodělané projekty, stres nebo nesplnitelné požadavky šéfa přitom často končí depresemi, infarktem či rozpadem rodiny. Nesprávně nastavený mix práce a času určeného pro blízké představuje nebezpečné balancování na laně: Buď zvládneme dojít na konec, nebo se zřítíme dolů. „Pokud na sebe klademe stále vyšší nároky, nestíháme pak v práci a přenášíme si povinnosti ze zaměstnání domů,“ popisuje kouč Vladimír Tuka.

Syndrom vyhoření

Nikola Bojčev pracuje jako rozhlasový moderátor a práce mu nezřídka zasahovala do soukromí. Brzy ráno už musel být v terénu a někdy tam zůstával dlouho do noci. Obzvlášť těžké pro něj bylo kombinovat pracovní povinnosti s časem věnovaným blízkým a přátelům – mluví dokonce o syndromu vyhoření, konkrétně po deseti letech v rádiu.

„Přestože jsem svou práci miloval, prostředí a stres byly velmi náročné. Dospěl jsem do fáze, kdy jsem ráno stál dvacet minut před budovou a přemlouval se, abych vůbec vešel dovnitř,“ popisuje moderátor. Sám přiznává, že mu pomohla především rodina a odborníci, a doporučuje nepřehlížet příznaky rodícího se problému, když se člověku přestává chtít do zaměstnání.

Rodina přede vším

Cukrářka Lenka Hnidáková se po narození dcerky rozhodla, že se práce nevzdá a zvládne obojí – realita však byla úplně jiná. „Pracovních povinností jsem si nabrala hodně a pak jsem skákala mezi nimi a miminkem, takže jsem skončila s pocitem, že žádný život nemám. Při práci přicházely výčitky, že nejsem s dcerou nebo s manželem,“ líčí. 

I díky odborné pomoci si nakonec uvědomila, že nejdůležitější je rodina a že by pro ni měla dýchat na sto procent. „Jsme rodinný podnik, takže občas zapojujeme také potomky. Ale našli jsme si balanc v tom, co kdo z nás dělá, a umíme si říct, kdy už se nebudeme bavit o práci,“ usmívá se nyní cukrářka.

Životní rovnováha

Tzv. work-life balance je rovnováha v pracovním a osobním životě, kdy jde o nalezení správného poměru mezi zaměstnáním a volným časem. I nejrůznější statistiky ovšem dokládají, že úkol není tak snadný, jak by se mohlo na první pohled zdát. 

Problém se zmíněným vybalancováním má až pětina lidí, přičemž 7 % českých zaměstnanců pracuje přes 50 hodin týdně. Netráví proto dost času s přáteli a rodinou, takže se pak snadno potýkají s psychickými problémy, včetně syndromu vyhoření. Jedná se o pocity bezmoci, apatie, ztráty kontroly nad emocemi, kdy člověk náhle propukne v pláč nebo reaguje podrážděně.

Luxusní off-line

Ohrožujeme tím nejen svoji mysl, ale také tělo a spánek nezbytný pro dobití energie. Navzdory velkým pokrokům v medicíně se stále častěji objevují tzv. civilizační choroby, související s hektickým životním stylem plným stresu. „S ohledem na náš způsob života jde dnes o základní onemocnění. Na nemoci srdce a cév ročně umírá přibližně pětapadesát tisíc Čechů,“ uvádí lékař David Frej.

TIP: Proč (špatně) spíme: Nespavost je v Česku druhý nejběžnější zdravotní problém

Dvojsečnou zbraň pak představuje trvalé připojení k síti. Technologie nám totiž s work-life balance vůbec nepomáhají, práci a školu máme neustále u sebe a odpojit se od počítače nebo mobilu znamená luxus, který si ne každý může dovolit. „Chceme uspět v pracovním procesu, proto neustále komunikujeme s druhými. Prahneme po úspěchu a vlastně tak dáváme najevo, že ti, kdo na nás čekají doma, nám v tom překážejí – čímž rodinu ztrácíme,“ doplňuje kouč Tuka.

Hledejte svůj recept

Rovnováhu mezi prací a osobním životem lze ovšem ovlivnit. Je nutné věnovat dostatek času kvalitnímu spánku a zapomenout na tzv. multitasking. Pozornost se při něm totiž drolí a činnosti vykonávané naráz nakonec zaberou víc času, než kdybychom je dělali jednu po druhé.

Naopak při aktivitách, jako je cvičení či běh, se uvolní negativní energie, mozek si odpočine a také uděláme něco pro své tělo. Jak si však perfektně rozložit čas na práci, osobní život a relaxaci, nakonec víme jen každý sám – univerzální recept pro všechny nikdo nevlastní.