Nářek nad zkázou Drážďan: Nejslavnější snímek Richarda Petera
Fotografie sochy personifikované Dobroty (Die Gute) nad ruinami Drážďan dodnes připomíná zkázu, která město postihla na konci druhé světové války.
Z 13. na 14. února 1945 na ně zahájili Spojenci sérii náletů, které trvaly do 15. února. Spojenecké bombardéry proměnily město pyšnící se díky množství historických památek titulem „Florencie na Labi“, v ohnivé peklo. O život přišlo podle odhadů na 25 000 obyvatel a centrum saské metropole se proměnilo v ruiny.
Cíl Drážďany
Podle plánu, který vypracovali Američané a Britové na uspíšení konce války, se měla cílem plošných náletů stát strategicky důležitá města. Vedle Berlína či Lipska se tak ve výhledu ocitly i Drážďany, kde se nacházelo několik továren s vojenským materiálem a významný železniční uzel.
První vlna bombardování na ně dopadla kolem desáté večer 13. února. Historické budovy s dřevěnou konstrukcí se rychle ocitly v plamenech. Šíření požáru napomohly i úzké uličky, takže záhy nabyl závratné intenzity. Mnohé obyvatele před zhoubou nedokázaly ochránit ani kryty, do nichž se uchýlili. Kvůli špatné viditelnosti v následujících dvou dnech bylo znemožněno přesné zaměření cílů a série bombardování postihla velkou plochu města. Část posádek při přeletu nad Evropou navíc ztratila orientaci a svůj náklad shodila omylem také na Prahu.
Dobrota a ruiny
Rozsah drážďanské katastrofy se rozhodl zachytit objektivem fotograf Richard Peter (1895–1977). Asi půl roku po bombardování procházel saskou metropolí a nafotil stovky snímků. Nicméně aby dostal na jedinou fotografii zkázu Drážďan, potřeboval pořídit záběr z ptačí perspektivy. To ale nebylo jednoduché, protože mnoho budov leželo v sutinách. Jako zázrakem se však do značné míry uchovala Nová radnice, jejíž věž mu poskytla potřebný výhled.
Snímek, v němž by Peter zachytil sochu znázorňující Dobrotu i ruiny města, ale nebylo snadné pořídit. Nejdříve zhatilo záběr protisvětlo, pak selhala technika. Slavná fotografie tak vznikla teprve napotřetí. Peter ji poprvé uveřejnil ve své knize Dresden – eine Kamera klagt an (Drážďany – fotografická obžaloba), která vyšla roku 1949.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíRichard Peter