Náhražky jako nouzové řešení: Obnovit části těla není jen tak

Již dříve bylo jasné, že obnovená klepeta humrů nebo jejich „náhradní“ oči jsou menší. Studie věnovaná ještěrkám později dokázala, že dorostlý ocas má daleko k původnímu. „Není to dokonalá replika,“ popisuje Rebecca Fisherová ze Státní univerzity v Arizoně. Nové části se liší chrupavčitou strukturou i délkou svalových vláken. Předmětem studie byl leguánek anolis rudokrký (Anolis carolinensis), jemuž po odpadnutí ocásku naroste nový. Místo obratlů má však dutou chrupavku a je delší.

TIP: Jak rostou korály: Život v podmořské zahradě

„Tyto rozdíly naznačují, že obnovený ocas je méně ohebný, protože ani chrupavka ani delší svalová vlákna neumožňují jemné pohyby,“ vysvětluje Fisherová. „Znovu narostlý ocásek prostě není kopií toho původního. Je to náhrada, která obnovuje jen některé funkce.“

Živočich musí vynaložit hodně energie, aby mu chybějící část těla dorostla. Lidé, kteří klidně ulomí humrovi klepeto, protože mu přece naroste nové, jej nechávají v ohroženém a poškozeném stavu. „Při použití technologií příští generace se určitě přiblížíme k rozluštění záhady genů, které jsou potřeba k dorůstání ocásků ještěrek,“ říká spoluator studie Kenro Kusumi. „Když pak geny upravíme v lidských buňkách, budeme schopni nechat dorůst nový lidský sval či páteř.“