Nádražní renesance: Z bývalého nádraží je dnes stylová kavárna

Jsou stará více než sto let. Na vrcholu slávy tvořila neodmyslitelnou součást svých obcí i jejich velkou chloubu – a nejen jejich. Například nádraží Litoměřice střed patřilo mezi nejhonosnější stanice v celé rakousko-uherské monarchii a pasažéři tam mohli nasednout na vlak, který je dovezl až do Londýna. 

Jediní zájemci

„Zastávka měla vyhovovat co největšímu počtu cestujících a stála poměrně blízko centra,“ popisuje litoměřický patriot Karel Macas. Kvůli pozdější modernizaci kolejí se však musela nejprve přemístit a nakonec dosloužila úplně. Krátce v ní fungovaly kanceláře, pak ovšem před sedmi lety skončila budova v dražbě. Získali ji manželé Plíhalovi, kteří jako jediní projevili zájem. A šlo zřejmě o nejlepší osud, jaký mohl nádražní skvost potkat. 

„Můj strýček tu bydlel a já jsem k němu jako dítě jezdila na návštěvy. A manžel tady pracoval,“ vysvětluje svůj vztah k místu Jana Plíhalová, která na stanici sama dělala průvodčí. Právě ona přišla s nápadem vytvořit z bývalé nádražní budovy kavárnu. 

Jako na peronu

„Ze začátku se mi ten nápad nezamlouval, ale pak jsem se s ním smířil,“ přiznává dnes už s úsměvem manžel Miroslav. Kávu si tak můžete vychutnat v bývalé čekárně: Její interiér byl navržen v prvorepublikovém stylu, v kombinaci s nádražními prvky. Při renovaci se Plíhalovi snažili pokud možno příliš neodchýlit od někdejšího vzhledu. Během jedné z oprav dokonce objevili čtyři zazděné litinové sloupy, jež dřív podpíraly střechu peronu a dnes zdobí předzahrádku kavárny.

TIP: Černá káva v domě černých myšlenek: Thajská kavárna s příchutí smrti

„Naším cílem bylo co možná nejvíc zachovat podobu původního peronu,“ popisuje Miroslav. Autentičnost dokresluje unikátní parní lokomotiva, kterou jistý pan Mach před časem zachránil z kovošrotu a jež se nyní vyjímá v celé své metalické kráse přímo vedle posezení u vstupu do kavárny.