Moravský kopec Santon: Napoleonský vrch pestrých květů

Sotva půl kilometru jihozápadně od jihomoravské obce Tvarožná se vypíná neobyčejný terénní útvar. Vypadá, jako by si tu místní sedláci kdysi chtěli vystavět vlastní miniaturní Říp. Kopec, který je nedílně spjat s bojištěm slavné bitvy tří císařů u Slavkova, jež se v okolí odehrála 2. prosince 1805, nese podivné jméno Santon. 

Omyl Napoleonových kartografů?

Kopec nese nečeské a nemoravské jméno relativně krátce a odedávna se mu říkalo prostě Tvaroženský kopeček nebo též Padělek. Jako Santon je znám až po Napoleonově válečném triumfu. Francouzským vojákům prý totiž údajně připomínal kopec Santon, na který narazili při Napoleonově tažení do Egypta v roce 1798. Je to příliš odvážná hypotéza? Lze nabídnout i další, neméně diskutabilní. Možná jde totiž o pouhou zkomoleninu jména Saint Antoine (svatý Antonín) na Santon. V tomto případě by „Padělek“ vděčil za své překřtění chybě francouzských kartografů, kteří zaměnili Tvaroženský kopeček s kaplí na jeho vrcholu s kaplí sv. Antonína u Újezda. Kdo ví… 

Kaple Panny Marie Sněžné s pamětními deskami. (foto: Wikimedia Commons, Mercy, CC BY-SA 3.0)

Na vrcholu kopce, který je vysoký pouhých 296 m n. m., se v každém případě nerýsuje kaple svatého Antonína, ale bělá se tady kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832. Na její zdi najdete pamětní desku se jmény francouzských generálů Claparéda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa, jejímž autorem je Vladimír Drápal. 

Lákavá princezna večernice 

Přírodní památka Santon má výměru pouhých 0,39 ha s ochranným pásmem 5,08 ha. V horních partiích kopce hojně roste kosatec nízký (Iris pumila). Mne sem však vždy v květnu přivábí hlavně stovky kvetoucích večernic smutných (Hesperis tristis), sametových divizen brunátných (Verbascum phoeniceum) a tisíců zlatožlutých pryskyřníků ilyrských (Ranunculus illyricus).

Pro večernici smutnou, která je v Česku silně ohroženým druhem, probíhá severozápadní hranice jejího výskytu přes Moravu (roste i v teplých oblastech Znojma, Hustopečí a na Pálavě). Tato brukvovitá rostlina je dvouletá, ojediněle krátce vytrvalá. Její květenství tvoří bohatě větvený hrozen, který je složen z deseti až sedmdesáti čtyřčetných květů. Poutník neprohloupí, když se u této půvabné rostliny zdrží do večera: v podvečer totiž její květy začínají vonět a lákat opylující hmyz.

Brunátná krasavice a milenec slunce

Lokalit výskytu divizny brunátné v České republice povážlivě ubývá a proto byla zařazena k ohroženým druhům naší květeny. V Česku ji v současnosti naleznete jen ve Středních Čechách, v Polabí a na jižní Moravě. Kvete sametově tmavěfialově, vzácně i bíle. Vykvétá záhy již v květnu a kvete, oproti jiným diviznám, jen velmi krátce.

Pryskyřník ilyrský, stejně jako předchozí jmenované rostliny, miluje suché a výslunné travnaté stráně a kamenité svahy; jeho domovem je střední Evropa a Malá Asie. U nás ho najdete jen v Českém Středohoří, dolním Povltaví a na jižní a střední Moravě. Tato vytrvalá bylina s hlízovitými kořeny má nápadně šedobíle chlupatou lodyhu, která je vysoká třicet až pětačtyřicet centimetrů. Plodem pryskyřníku jsou ploché nažky. Poměrně velké zlatožluté květy jsou jednotlivé, kališní lístky nazpět sehnuté ke květní stopce, korunní lístky široce vejčité a lysé. V Česku je pryskyřník ilyrský silně ohroženým druhem, na Slovensku je řazen k druhům ohroženým a chráněn je i v Polsku a Maďarsku.

Další poklady flory i fauny

Botanici si na Santonu přijdou na své i díky dalším druhů, rostlin. Daří se tu například stále vzácnějšímu pochybku prodlouženému (Androsace elongata), který je silně ohroženým druhem. I laiky ovšem okouzlí bohaté trsy chrpy chlumní (Cyanus triumfettii) a ve větříku povlávající kavyl vláskovitý (Stipa capillata). Pro kopec jsou charakteristické také porosty čistce přímého (Stachys recta), tolity lékařské (Vincetoxicum hirundaria), bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum) a kakostu krvavého (Geranium sanguineum). Se štěstím zde můžete objevit hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a další botanické skvosty.

Z berobratlých živočichů se ve vrcholném létě na Santonu hojně vyskytuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Pochopitelně zde můžete obdivovat řadu motýlů; typický je pro tuto lokalitu zejména otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).

Z obratlovců zastihnete na Santonu ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Z avifauny na lokalitě pravidelně hnízdí například lejsek šedý (Muscicapa striata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Nutná ochrana a péče

Ve dvacátém století se na lokalitě bohužel značně náletově šířil cizorodý trnovník akát s podrosty bezu černého a šeříku obecného. Již v roce 1995 byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce lokality včetně ochranného pásma. Od roku 1999 se na Santonu uskutečňuje pravidelná údržba travino-bylinných porostů kosením.

TIP: Za vzácnými květy Ralska: Kvetoucí klenoty Ralské pahorkatiny

V okolí Santonu se každoročně pořádají vzpomínkové akce na paměť obětí bitvy tří císařů, včetně atraktivní rekonstrukce bitvy. V prosinci 2005 bohužel při akci došlo ke značnému poškození nejcennějších částí chráněného území. Příroda tak opět doplatila na lidskou bezohlednost a lhostejnost, ale je potřeba věřit, že se z uštědřené rány dokáže tady na Santonu (i jinde na světě) vzpamatovat.