Města beze slunce: Co skrývají obří labyrinty pod zemí?

Starověké podzemí

Kde: Derinkuyu, Turecko
Zajímavost: labyrint má 18 pater a byl propojen tunely s ostatními podzemními městy.

Oblast Kappadokie v dnešním Turecku je pokryta sopečnými usazeninami, které tu před mnoha tisíci lety vychrlily okolní sopky. Místní lidé brzy přišli na to, že si z těchto ztvrdlých usazenin mohou relativně snadno vytesat své domovy či dokonce celé kostely nebo kláštery. Vzniklo tak nespočet skalních, ale také desítky podzemních měst. To nejhlubší se nazývá Derinkuyu, má 18 pater a sahá do hloubky 85 metrů.

Město poskytovalo ochranu před nepřáteli, protože se jeho vchody daly uzavřít masivními kamennými dveřmi. Za nimi mohlo bydlet přes dvacet tisíc lidí. Měli tu vše potřebné k životu – lisy na víno a olej, jídelny, ventilační šachty, stáje, zbrojnice, velké skladovací prostory, modlitebny i hroby. Vodu zde poskytovaly četné studny. Podzemní prostory byly propojeny mnoha schodišti i několikakilometrovými tunely a spojovaly Derinkuyu s jinými podzemními městy. Svítilo se zde olejovými lampami. Dnešní člověk si jen těžko představí, jak se zde žilo. Pravděpodobně zde lidé nesídlili trvale, ale hledali zde útočiště pouze během invazí nepřátel. Od roku 1965 je komplex zpřístupněn pro turisty, kteří si však mohou prohlédnout jen zhruba polovinu všech prostor. (foto: Wikimedia Commons, Ahmet Kaynarpunar, CC BY-SA 3.0)

Sídlo hvězdné brány

Kde: Cheyenne Mountain, USA
Zajímavost: budovy v podzemním komplexu stojí na masivních pružinách, které mají utlumit následky případného výbuchu či zemětřesení.

Fandové seriálu Hvězdná brána tento armádní komplex velice dobře znají, protože jsou filmové reálie z velké části umístěny právě zde. Nachází se v Coloradu a dá se do něj dostat tunelem vedoucím do nitra hory. Je to v podstatě malé město: v přísně střeženém komplexu pracuje 600 lidí, kteří zde mají i nemocnici, obchod, kavárnu či fitness centrum a saunu. Dovnitř se dostanete jen skrze dvojici masivních 25tunových ocelových dveří. Není se čemu divit, během studené války měl komplex nesmírně důležitou roli – hlídat americký vzdušný prostor a včas varovat při jaderném útoku. Je zbudovaný tak, aby přežil výbuch atomové bomby v blízkosti komplexu. Kromě toho je odstíněný proti elektromagnetickým pulsům, má filtry na čištění kontaminovaného vzduchu; je zkrátka připraven na každou eventualitu.

Celkem 15 třípatrových budov, ze kterých se komplex skládá, stojí na obrovských pružinách. Díky nim se objekt může posunout až o třicet centimetrů kterýmkoli směrem a odolá tak výbuchu či zemětřesení. Elektřina je dodávaná z blízkého města Colorado Springs, ale je zde také šest záložních dieselových generátorů. Zaměstnanci zde mají k dispozici také čtyři obrovské nádrže s vodou o kapacitě 6 000 m³. Zdálo by se, že komplex je připraven takřka na cokoli. Před několika lety ale dokázaly velké problémy způsobit přívalové deště a z tunelů byly odčerpány stovky tisíc litrů vody. Sesuvy půdy navíc zavalily příjezdovou cestu ke komplexu obrovskými balvany, z nichž některé byly o velikosti autobusu. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Air Force, CC0)

Park vysazený v jeskyni

Kde: New York, USA

Zajímavost: do podzemních prostor chtějí tvůrci projektu přesměrovat sluneční světlo pomocí kolektorů a optických vláken.

Manhattan patří mezi místa s nejhustší zástavbou na světě, pro jakékoli nové projekty už tu tedy moc místa nezbývá. Pod zemí je ho však pořád dost. Zhruba šest metrů pod Delancey Street se nachází veliké opuštěné tramvajové nástupiště, které již 65 let zeje prázdnotou. Architekti James Ramsey a Daniel Barasch proto přišli s nápadem, jak tomuto místu znovu vdechnout život. Chtějí zde vytvořit možná vůbec první podzemní park na světě. Měl by nést název LowLine, což má symbolizovat jakýsi protipól k parku High Line, který se pro změnu nachází devět metrů nad zemí a je zbudován na vyřazené železniční dráze.

Osvětlení bude v podzemním areálu vyřešeno originálním způsobem. Nad zemí se totiž budou nacházet kolektory, které se automaticky otáčí za Sluncem a přesměrují jeho světlo pomocí optických vláken do podzemních prostor. Pomáhat budou také umělá světla. Výstavba odstartovala v roce 2019, s tím, že by park měl být přístupný v roce 2021. V únoru 2020 byla ale jeho výstavba pozastavena kvůli nedostatku financí a další osud parku je tak ve hvězdách. (foto: Profimedia)

Mrakodrap vzhůru nohama

Kde: Earthscraper, Mexiko
Zajímavost: podzemní budova se má nacházet přímo pod nejrušnějším náměstím hlavního města.

Mexiko je mimo jiné zemí pyramid, kterých zde indiánské kultury zanechaly spousty. Není proto divu, že když architekti navrhovali nový mrakodrap v Mexico City, vymysleli pro něj tvar pyramidy. Nemá však směřovat vzhůru k obloze, nýbrž do země. Podle návrhu by měl mít 65 pater a dosahovat hloubky 300 metrů. Autoři tak mohou chytře obejít nařízení, která omezují výšku staveb v historickém centru města na osm pater. „Horních“ 30 pater si rovnoměrně rozdělí byty, obchody a muzeum, zbylých 35 pater pak tvoří kancelářské prostory. Sluneční světlo má do budovy pronikat skrze skleněnou základnu o straně 240 metrů, která se bude nacházet na hlavním náměstí. Mrakodrapem, tedy spíše zemědrapem, jak bychom mohli přeložit jeho název Earthscraper, bude procházet těsně pod povrchem také stanice metra.

Nápad postavit podzemní mrakodrap není nic nového, poprvé byl navržen v roce 1931. Jestli se však Earthscraper podaří někdy uskutečnit, je zatím ve hvězdách. Měl by totiž stát zhruba 800 milionů dolarů, přičemž podle odborníků se u takto technicky náročné stavby může konečná cena vyšplhat ještě mnohem výše. Mexico City je navíc město se silnou seismickou aktivitou a nikdo zatím neví, co by s touto stavbou mohlo případné zemětřesení provést. O projektu se mluví už několik let, ale nezdá se, že by se někam pohnul, takže nejspíš zůstane jen na papíře. (foto: BNKR Arquitectura)

Solná katedrála

Kde: Wieliczka, Polsko
Zajímavost: solný důl tvoří 300 kilometrů podzemních chodeb. Najdete zde sochy v životní velikosti i podzemní katedrálu.

Solný důl Wieliczka u Krakova najdete jen několik desítek kilometrů od českých hranic. Byl vyhlouben ve 13. století a od té doby byl v provozu až do roku 2007, dále se už kvůli nízkým cenám soli těžba nevyplatila. I tak se už zařadil mezi nejdéle fungující solné doly na světě. To však není ten hlavní důvod, proč toto místo dnes navštěvuje přes milion turistů ročně. Solný důl totiž horníci a později i umělci vyzdobili desítkami soch v životní i nadživotní velikosti, postavili zde tři kaple a dokonce i celou katedrálu. Kromě toho zde najdete i podzemní jezero. Důl sahá do hloubky přes 300 metrů a jeho celková délka činí takřka 287 kilometrů, ačkoliv jen asi 3,5 kilometru je přístupných veřejnosti. Nachází se zde také sanatorium, protože vzduch prosycený solí prospívá lidem s astmatem, alergiemi a dalšími zdravotními problémy.

Během 2. světové války tyto prostory využívala německá armáda. Solný důl v minulosti navštívila řada slavných osobností jako Mikuláš Koperník, Johann Wolfgang von Goethe, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, papež Jan Pavel II. nebo třeba George W. Bush. V roce 1978 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Odvrácena strana města snů

Kde: Las Vegas, USA
Zajímavost: záplavové kanály tvoří útočiště pro tisícovku bezdomovců, kteří ve městě hazardu přišli o vše.

Pro běžného turistu je Las Vegas městem zábavy, hazardních her a luxusu. Za neonovými světly tamních kasin se denně protočí miliony dolarů. Jenže pár metrů pod ulicemi města se nachází úplně jiný svět, o němž většina návštěvníků nemá ani tušení. Stovky kilometrů záplavových tunelů tvoří útočiště pro více než tisícovku bezdomovců. Většinou jsou to smutné případy. Je mezi nimi například bývalý manager restaurace, který přijel do Vegas jen na víkend. Jenže poté, co prohrál všechny peníze, použil falešné šeky, aby mohl pokračovat ve hře. To jej nakonec stálo dva měsíce ve vězení. Když jej propustili, byl bez práce a novou nemohl najít. Skončil jako bezdomovec v tunelech pod městem, kde žije už 11 let. Hrát hazardní hry však nepřestal. Stále věří, že může vyhrát. „Člověk (ty automaty) vytvořil, člověk je může porazit. Jde jen o to přijít na tu správnou kombinaci. Občas máte štěstí, “ řekl v pořadu Extreme World moderátorovi Rossu Kempovi. 

Mnozí z obyvatel tunelů jsou závislí na drogách nebo na alkoholu, často na obojím. Někteří si zde vybavili celé provizorní domácnosti – mají tu postel i nábytek ze dřeva, plastových beden a dalších věcí, které najdou na ulici. Jiní zase spí pouze na papírových krabicích. V tunelech žijí manželské páry, váleční veteráni, propuštění zločinci a nejspíš i děti, jak dokazují nalezené plyšové hračky. Mnoho nových obyvatel se zde objevilo po finanční krizi, která začala v roce 2008 a připravila spoustu lidí o práci i o domovy. (foto: Associated Press)

Připraveni na konec světa

Kde: bunkry firmy Vivos, USA
Zajímavost: jakmile bude síť podzemních bunkrů hotová, měla by pojmout šest tisíc lidí. 

Očekáváte brzký zánik lidstva? Bojíte se pádu ničivého asteroidu na naši planetu? Domníváte se, že co nevidět začne třetí světová válka? Globální ekonomický kolaps? Jaderný teroristický útok? Asi nikde jinde na světě nenajdete tolik lidí, kteří by se obávali brzkého konce světa jako ve Spojených státech. Jejich strategie jsou různé, ale mnohdy zahrnují podzemní bunkry, protože právě hluboko pod zemí by mohla být šance na přežití nejvyšší.

Kalifornská společnost Vivos těchto apokalyptických nálad ve společnosti úspěšně využila a začala stavět síť opevněných podzemních bunkrů, které umožní přečkat takřka jakoukoli globální katastrofu se vším luxusem. „Vlády světa něco vědí a stavěly bunkry celá desetiletí,“ píše se na jejich webových stránkách. „Proč vám nikdo neřekne, abyste se připravili? Zjevně proto, aby zabránili davovému šílenství. Jaký je váš plán? Bude vaše rodina patřit mezi oběti, nebo přeživší?“ První komplex firma vybudovala ve státě Indiana, vejde se do něj 80 lidí a připomíná spíš luxusní hotel než bunkr. Je vybaven stylovým nábytkem, plazmovými televizemi a je zde dostatek vody i jídla na to, aby komplex fungoval celý rok, zcela odříznut od vnějšího světa. Bunkr by měl přežít i jaderný výbuch o síle 20 megatun v blízkosti několika kilometrů. Další komplexy by pak měly vyrůst i na dalších kontinentech, včetně Evropy, a měly by pojmout celkem 6 000 lidí. Součástí projektů je i uchování vzorků DNA lidí a zvířat pro případné znovuobydlení planety. (foto: Profimedia)