Má to smysl: Brazilský fotograf zachraňuje mrtvý deštný prales
Sebastião Ribeiro Salgado je světově proslulý sociální dokumentarista a fotožurnalista z Brazílie, málokdo ale ví, že je také architektem jednoho z nejúžasnějších projektů obnovy životního prostředí v historii. Společně se svou manželkou se mu během 20 let podařilo dokončit proměnu téměř mrtvého deštného pralesa v zelenou oázu kypící životem.
Příběh Instituto Terra, neziskové organizace, kterou založil Sebastião Salgado se svou ženou Léliou, začal v roce 1998. Slavný fotograf se v té době vrátil z válkou rozvrácené Rwandy, kde dokumentoval válečné tragédie. Hrůzy, kterých byl v tomto koutě světa svědkem, ho pronásledovaly ještě dlouho poté, co opustil Afriku. Sebastião téměř ztratil víru v lidstvo a chuť k dalšímu focení.
Má to smysl
Rozhodl se k návratu na rodnou farmu v Brazílii. Návrat to byl ale neveselý – z idylického ráje, jaký si Sebastião pamatoval z dětství nezbylo téměř nic. Farma, čítající 1750 akrů, která bývala pokrytá lesem se změnila v nehostinnou savanu. Podobně jako mnoho dalších zemědělců v Brazílii se i Salgadův otec přeorientoval na těžbu dřeva. Vykácené plochy lesa poté přeměnil v pastviny, aby uživil dobytek. Zatímco před 50 lety pokrýval až polovinu farmy prales, na konci 90. let zde rostly stromy na méně než 0,5 % plochy.
Sebastião a Leila se rozhodli, že farmě vrátí původní život. Světoznámému umělci se podařilo získat finanční podporu od místní vlády i nadací z celého světa. Společně s odborníkem na rekultivaci najali dva tucty dělníků a pustili se do práce. Nešlo ale jen o výsadbu nových stromů – zničenou půdu bylo nutné nejdříve zbavit invazních druhů a oživit ji. Po první výsadbě přišli tři pětiny sazenic, postupně se jim ale dařilo lépe. Když přišlo na finanční problémy, neváhal Sebastião vydražit svůj fotoaparát Leica M7, aby za utržené peníze nakoupil další sazenice.
TIP: Manželský pár si v Indii během 25 let vybudoval vlastní deštný prales
Výsledek snažení manželů Salgadových je ohromující. Tam, kde ještě před 20 lety byla neúrodná savana, se dnes tyčí vzrostlé stromy. Díky zadržené vodě se dokonce podařilo oživit i dávno vyschlý potůček. Přestože v měřítku Brazílie jde o kapku v moři, ukazuje příklad manželů Salgadových, že snaha o uzdravení přírody má smysl a nikdy na ni není pozdě.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíInstituto Terra