Samčí buňky
Spermie jsou maximálně přizpůsobené svému programu „vyhledej a oplodni“. Jakkoliv tato mise zní jednoduše, z pohledu jedné buňky v nepřátelském prostředí to zdaleka není tak snadné. Spermie nejen že musí vajíčko najít, zároveň je třeba, aby přežila určitou dobu v pohlavním traktu ženy, unikla jejímu imunitnímu systému a na závěr vyčerpávajícího sprintu ještě pronikla obaly samičí pohlavní buňky, kde teprve dá vzniknout zygotě.
Potrubí organismu
Největší vnitřní průměr má v lidském těle aorta, tedy tepna, jež vede okysličenou krev ze srdce. Na příčném řezu jsou jasně patrné jednotlivé vrstvy složené z vnější vazivové tkáně a vláken hladké svaloviny a vnitřního epitelu, jenž vystýlá prostor cév.
Prales hlavy
Kůru vlasů tvoří protáhlá neživá vlákna keratinu. Jsou chráněna šupinatou vrstvou zvanou kutikula, která vlas kryje proti vnějšímu prostředí. V průběhu celého života je celková délka vyrostlých vlasů více než 1 000 km.
Kosti řídnou
Kostní tkáň je tvořená minerálními složkami ve formě krystalů navázaných na kolagenní vlákna. Má podobu buď kompaktní kosti, nebo houbovitou strukturu. S postupujícím věkem kosti řídnou, ubývá v nich vápníku, stávají se křehčími a snadno se lámou.
Závity k myšlení
Mozek obratlovců nevyplňuje lebku úplně. Jsou v něm dutiny, tvořící takvaný vertikulární systém. Jsou vyplněny mozkomíšním mokem, důležitým pro chemickou stabilitu mozku a jeho vyživování. Chrání také mozek před otřesy a vztlakem jej podporuje proti gravitaci.
Funkční sliznice
Stěny tenkého střeva jsou pokryté záhyby nazývanými klky. Z povrchu sliznice vyčnívají do výšky asi 0,5–1,5 mm a jsou důkladně prokrvené. Potrava, jež se natráví ve střevní dutině, prochází do klků a jimi prostupují jednoduché živiny do mízních nebo krevních cév. Hladké svalstvo klků jim umožňuje se stahovat a roztahovat, čímž vstřebání živin urychlí.