Libanon: Korupce, uprchlíci a odpadky

V nedávné minulosti a zejména během občanské války v letech 1975–90 sloužilo území státu Libanon jako místo, kde si vyřizovali účty mocní sousedé Sýrie a Izrael. Na tak malou zemi je nejrůznějších sporů, zahraničních vlivů a zájmů (stejně jako nevyzpytatelných ozbrojených organizací) až příliš a na dění ve státě mají devastující efekt.

V jádru uprchlické krize

Před Libanonskou občanskou válkou byla země přirovnávána ke Švýcarsku a hlavní město Bejrút bylo známé jako „Paříž Blízkého východu“. Návrat k někdejšímu klidu a prosperitě se ale v současné době zdá být naprosto vyloučený. Syrská politika měla vždy na Libanon velký nepřímý vliv. Ten se však s vypuknutím Syrské občanské války změnil ve hmatatelnou lavinu syrských utečenců.

V srpnu roku 2013 bylo v šestimilionovém Libanonu hlášeno cca 677 000 Syřanů utíkajících před hrozbou války, v současnosti jejich počet narostl na zhruba 1,2 milionu! Ve skutečnosti může jít o ještě větší číslo. Některé zdroje totiž udávají, že uprchlíci v současnosti tvoří celou čtvrtinu obyvatel země. Už před více než rokem prohlásil libanonský ministr zahraničí, že uprchlická vlna ohrožuje samotnou existenci státu.

Zobrazit na mapě Googlu

Udržet se nad vodou

Syrská krize zcela zásadně změnila libanonskou ekonomickou situaci. Příliv Syřanů zahltil pracovní trh a během posledních tří let se nezaměstnanost zvýšila na dvojnásobek. Zároveň výše průměrného platu poklesla o 14 %, protože syrští dělníci požadují za práci méně a zaměstnavatelé přebytek práceschopných lidí zneužívají. Za poslední dva roky se také o asi 200 000 lidí zvýšil počet Libanonců, kteří žijí pod limitem definujícím chudobu. Přitom už dříve měl Libanon vleklé finanční problémy, jejichž případné řešení vyžadovalo velké finanční dary západních států.

V současnosti jsou ovšem tyto dlouhodobé problémy odsunuty na vedlejší kolej. Příliv uprchlíků mění poměry ve všech ohledech a brzdí i ekonomický růst. Ten před rokem 2010 každoročně dosahoval cca 8 %, v současnosti se pohybuje kolem 1 %. Země, která by nutně potřebovala investovat do rozvoje, má nyní co dělat, aby ustála „běžný provoz“. V nastalé krizové situaci se navíc odhaluje zkorumpovanost a neschopnost libanonské vlády.

Velká odpadová krize

Zřejmě nejvýraznějším příkladem, který odhaluje problémy vládní správy, je současná odpadová krize, která je vidět a cítit v ulicích hlavního města Bejrútu. Kořeny dnešní situace sahají až do roku 1998, kdy byl zahájen provoz skládky al-Naameh. Její kapacita byla odhadnuta na dva miliony tun a používání mělo skončit po šesti letech. Jenže odpad se sem vyvážel ještě v červenci 2015 a kapacita místa byla překročena o 13 milionů tun. Protesty obyvatel žijících poblíž si vynutily definitivní uzavření. Teď se ovšem odpadky začaly vršit v ulicích hlavního města.

O odvoz odpadu by se měly starat státní orgány. Ty ale svoz odpadu zcela předaly soukromým společnostem, které jsou placeny ze státních peněz, ale patří lidem ve vládě. Protesty proti zneužívání státních zdrojů znamenaly ukončení smluv, ale situace se tím nevyřešila. Odpadků v Bejrútu přibývá a vláda nemá vůli a zřejmě už ani prostředky, aby nastalou situaci řešila.