Kultura pod kůží: Pestré, kruté a bolestivé kmenové tradice

Kmenové tradice v místech, kam ještě nepronikla západní civilizace, jsou pestré, ale často také kruté: Sahají od obřadního zjizvování až k deformacím částí těla
13.10.2020 - Vilém Koubek

Z chlapce mužem 

Tradiční maorské tetování moko se v kmenové kultuře pojí se společenským postavením: Považuje se za významnou životní událost a provází jej řada rituálů. Komplexní obrazce vznikají pomocí nástroje zvaného uhi, jímž se velmi bolestivě nařezává kůže.

Stvořeni z bahna 

Někteří antropologové považují kulturu bahenních mužů kmene Asaro z Papuy Nové Guiney za spornou: Například Ton Otto z Aarhus Universitet tvrdí, že masky vznikly až v 50. letech 20. století k nalákání turistů. Legendy je však připisují bojovnosti kmene, který si jimi chránil tváře, a zároveň lokální mytologii prodchnuté duchy.  

Turistům se líbíme  

V Africe už zbývají jen dva kmeny, jež stále udržují při životě tradici keramických disků zavedených do spodního rtu – Mursiové a Surmové. S etnickým piercingem se u dívek začíná mezi 15. a 16. rokem, přičemž se ozdoba postupně vyměňuje za větší. Dnes tvoří hlavní podnět k popsané deformaci zájem turistů a možnost přivýdělku.

Naše, nebo nikoho! 

Ženy kmene Apataniů byly svého času považovány za nejkrásnější v širém okolí. Pro jejich ochranu před nájezdníky tedy muži zavedli rituál, který probíhal s první menstruací: Dívkám se obřadně potetovaly tváře a do nosu se jim vetkly masivní kroužky, aby již nebyly pro ostatní kmeny tak atraktivní. V současnosti se v Indii od kruté praxe upustilo.

Jizvy života 

Tzv. skarifikace hraje v kultuře etiopských kmenů řadu rolí: Pro některé jde o znamení krásy, jiní ji vnímají jako přechodový rituál k mužství. „Kresba“ je zdlouhavá a vzniká vpichováním trnů nebo řezáním břitvou. Dotyčný přitom nesmí projevit ani náznak bolesti, jinak zostudí svou rodinu.  

Žirafí ženy  

Mosazné kroužky se kayanským dívkám v Thajsku nasazují už v pěti letech. Překvapivě ovšem nezpůsobují prodlužování krku, nýbrž deformace klíčních kostí a žeber, takže se krk zdá delší. Počátky tradice neznáme, ale může souviset se zvýrazněním krásy i s ochranou před útoky šelem. 

Kočky v džungli  

Matsésové žijí v peruánské a brazilské džungli, kde se takřka úplně vyhnuli moderní civilizaci, a zachovali si tak své tradice. Patří k nim i zdobení žen pomocí „vousů“: Tenká vlákna z palmových listů se zabodávají do nosu a na každé straně jich může být až deset.   


Témata

tradice kultura zvyky

Další články v sekci