Kříž s čínským režimem: Svoboda vyznání se v komunistickém ráji netoleruje

Mše v kostele sionské církve bude tuto neděli jiná než obvykle. Hodně jiná. Místo aby se 1 300 věřících jako vždy těsnalo ve svatostánku na severu Pekingu, budou se v malých skupinkách procházet po ulicích s mobily v rukou a poslouchat kázání z nahrávky. Pastor Ťin Ming-ž’ nemohl svá slova předat ovečkám napřímo, protože čínské úřady jeho domovský kostel zavřely jako nelegální. 

„Tohle je zjevná válka proti náboženství,“ vysvětluje Ťin v rozhovoru. „Komunistická strana se na víru začala dívat jako na ideologického protivníka. A nejde jen o protestantskou církev – podobně postižení jsou katolíci, buddhisti, taoisti i muslimové. Ti nahoře chtějí, abychom všichni svorně vyjádřili neochvějnou loajalitu ke straně.“

Utahování šroubů

Všech pět oficiálně povolených náboženství nyní zažívá drastické potlačování. Politický kurz, nevídaný celé desítky let, nastolila vláda prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten staví nacionalismus a respekt k vedoucí úloze strany nade vše. Současný tlak jde ruku v ruce se snahou počínštit veškeré menšiny, které v zemi žijí, a vykořenit „západní“ způsob myšlení. 

Nejedná se však o zcela nový fenomén – v některých případech se utahování šroubů odehrává už roky. Nejvíc se zřejmě dotýká Ujgurů, asi třináctimilionové muslimské populace v západní Číně. Vláda tam stupňuje svůj tlak vůči „ideologickému viru“ islámu. Muslimové jsou cílem mnoha náboženských restrikcí a nacházejí se pod rozsáhlým elektronickým dohledem. Zmíněné závěry uvádí na 117 stranách zpráva organizace Human Rights Watch, jež se zabývá lidskými právy. V záchytných centrech prý strádá asi milion muslimů, kterým v „převýchovných“ programech vymývají mozek politickou propagandou. Tito lidé musejí snášet hrubé zacházení včetně mučení. 

Rudá vlajka nad Šaolinem

Na jiných místech zakázaly úřady buddhistickým a taoistickým komunitám stavět sochy, svatostánky či nakupovat pozemky. Šaolinský chrám, zenbuddhistická svatyně známá díky svým legendárním bojovým mnichům, musel poprvé za 1 500 let historie vyvěsit čínskou vlajku na znamení patriotismu. 

Do hledáčku se dostalo i křesťanství, pro něž vláda vydala nové regulační nařízení nazvané „Principy propagace křesťanství v Číně v příštích pěti letech“. To ještě přiživilo desítky let starý spor mezi Pekingem a Vatikánem. Dnes totiž čínskou katolickou církev zcela reguluje stát a kandidáty na post biskupa musí schválit zvláštní náboženský úřad. 

Vatikán nyní vyjednává pakt, který by byl výhodný pro obě strany: Pokud Čína uzná papeže jako hlavu tamní katolické církve, Vatikán ustoupí od bojkotu jejích biskupů a několik z nich přijme do kongregace. Jednání však probíhá na pozadí scén, kdy buldozery na mnoha místech srovnávají kostely se zemí. 

Přečíslení 4 : 1

Také protestantské církve zjišťují, že je stále častěji střeží bedlivé oko státu. Byly zavřeny nesčetné „domácí svatyně“, které fungovaly mimo schválenou a kontrolovanou síť oficiálních kostelů. Zátah na náboženské shromažďování je nejvíc cítit v provincii Che-nan jižně od Pekingu. Na sociálních sítích se objevily zprávy o pálení Biblí i virální videa se záběry hořících křížů. 

V posledních týdnech podepsalo 279 čínských pastorů otevřený dopis vládě. Kritizují v něm současné postupy a regulace, včetně požadavku na umístění portrétu Si Ťin-pchinga do každé svatyně a zpívání komunistických písní. 

Zdá se, že Si vůči církvím přitvrdil, protože je považuje za ideologického rivala, jak tvrdí Karrie Koeselová z University of Notre Dame. Komunisté jsou totiž proti věřícím ve čtyřnásobné menšině. Aktuálně strana registruje 90 milionů členů, ale například jen křesťanů je podle výzkumu agentury Pew Research Center v zemi na 70 milionů. 

Prudký vzestup víry

Pro soudruhy je ovšem problém, že se rozhodně nejedná o konečná čísla. „Některé náboženské skupiny velmi rychle rostou, což ve vládě vyvolává obrovskou nervozitu,“ vysvětluje Koeselová. „Nejde o to, že by se tito lidé stavěli proti oficiální autoritě. Stát však vidí náboženství jako hrozbu z principu, coby existenciální nebezpečí. Proto tlačí na politické vzdělávání.“

Vláda popírá, že by se snažila náboženství potlačit. Ministerstvo zahraničí několikrát zopakovalo, že chce zajistit „harmonické soužití“ různých náboženských a etnických skupin. Zastánci lidských práv však upozorňují, že je státní tlak jasně patrný – a nabírá na síle. 

„Vždycky to tak bylo,“ vysvětluje advokát Wang Jü, zabývající se lidskými právy. A ví, o čem mluví: V roce 2015 skončil za svou práci na dvanáct měsíců ve věznění. Nyní, jako nově pokřtěný člen sionské církve, opět cítí v zádech pohled mocného systému. „Nepříjemnou novinkou je, jak často dnes stát sahá k donucování a násilí.“ 

Žádná kamera? Žádný kostel!

Problémy hlavního sionského kostela, který otevřel brány v roce 2007 – a je jedním z osmi, jež spadají pod místní sionskou církev –, začaly v březnu. Úřady požadovaly ve svatostánku instalaci 24 kamer, které by zabezpečily permanentní dohled na věřícími. Pastor Ťin Ming-ž’ však vznesl námitky, protože podle zákona smějí lidé praktikovat svou víru v soukromí. 

Brzy nato začala tajná policie vyhledávat jednoho věřícího po druhém, některé doma, jiné v práci. A pokaždé se je snažila odradit od toho, aby do kostela ještě někdy vkročili. Děti některých z nich musely opustit školu. Jiní zjistili, že se na účty jejich firem zaměřil daňový úřad. Další přišli o práci. Ve výsledku odešlo z řad církve na 400 osob. 

Nakonec byl svatostánek před několika týdny definitivně uzavřen. Oficiální důvod zněl – organizování nezákonných setkání. Horliví úřednící zajistili množství „ilegálních propagačních tiskovin“ a na dveřích kostela nyní visí cedulka, jež oznamuje ukončení činnosti. 

Tohle se neodpouští

Když se pastor Ťin v kostele zastavil, aby si sbalil své osobní věci, zatkla ho – stejně jako řadu dalších duchovních – policie a nechala jej pár hodin „přemýšlet“ v cele. Místo obvyklých pěti mší, které Ťin v neděli pravidelně slouží, se nyní věřící musejí spokojit s nahrávkou jeho kázání. 

TIP: Islám v Číně nechceme: Jak čínské úřady bojují proti „náboženskému extremismu“

I tak si ovšem říkají o problém a nový střet se státní mocí. Vláda totiž koncem srpna oznámila zavedení nových, tvrdších omezení, jež jí umožňují zakázat jakákoliv náboženská sdělení šířená elektronicky, ať už jde o nahrávky, texty, nebo aplikace pro živé streamování videí. Ťin vysvětluje, že se stát nesnaží náboženství „počínštit“, protože církev přece tvoří výhradně Číňané. „Zkoušejí ji pokroutit podle přání strany. My chceme jediné: Aby byla církev apolitická.“ A to se v lidové republice neodpouští.