Konfederační vlajka: Symbol kultury, nebo nenávisti?
V lednu 1995 zastavili u obchodu v městečku Guthrie v Kentucky mladí manželé ve svém pick-upu. Řidič, devatenáctiletý David Westerman, byl známý jako člověk, jenž nejde pro ránu daleko a občas se dostává do konfliktů s černochy. Auto zdobil praporek s konfederační vlajkou, kterou používal baseballový tým z jeho střední školy. Pohled na zmíněný symbol však rozčílil čtveřici černošských mladíků ve věku 15 až 17 let. Nasedli do aut a sledovali Westermanovy přes nedalekou státní hranici do Tennessee. Jeden z nich po řidiči pick-upu několikrát vystřelil z pistole a skrz okno ho zasáhl přímo do srdce. Manželka oběti naštěstí vyvázla bez zranění. Sedmnáctiletý pachatel, odsouzený později k doživotnímu trestu, uvedl, že ke svému činu neměl kromě jižanské vlajky žádný jiný důvod…
Odkaz bílého Jihu
Zmíněný šokující příběh naznačuje, jak citlivou záležitost konfederační vlajka pro mnohé obyvatele USA představuje. Zdánlivě absurdní problém nelze pochopit bez znalosti historického dědictví amerického Jihu, které sahá až do dob občanské války probíhající v letech 1861–1865. Tento konflikt vypukl kvůli obavám jižanské veřejnosti z likvidace otrokářství. Viceprezident Konfederace Alexander H. Stephens například prohlásil, že základním kamenem odtrženého Jihu je „velká pravda, že negr není rovný bílému muži a že otrokářství je přirozené a normální“. Když Abraham Lincoln vyhlásil osvobození otroků, otřásl tradičním uspořádáním jižanské společnosti.
Papírové zrovnoprávnění nicméně neznamenalo v životě milionů černochů až tak radikální změnu. Netrvalo dlouho, a jednotlivé americké státy začaly navzdory ústavním dodatkům o rovnoprávnosti zavádět nejrůznější protičernošská opatření. Výsledek? Ke konci 19. století postihovala černochy v každodenním životě rasová segregace a většina z nich se nemohla účastnit voleb ani zastávat veřejné posty.
Zároveň s tím, jak se běloši ze Severu smiřovali s poraženým Jihem, přijímali jižanský výklad občanské války. O otroctví v ní údajně nešlo: Byla jižanským zápasem za nezávislost a snaha o zrovnoprávnění černochů představovala tragický omyl. Když byl v roce 1915 obnoven Kukluxklan, nejednalo se už jen o jižanský fenomén, ale o celoamerickou organizaci s miliony členů. Nový zlom na cestě ke zrovnoprávnění černochů nastal teprve po druhé světové válce a bílý Jih mu kladl tuhý odpor.
Rebelství i popkultura
Celou zmíněnou historií se proplétá červený prapor s modrým svatoondřejským křížem posetým bílými hvězdami – všeobecně známý jako konfederační vlajka. Ironií zůstává, že onen motiv ve skutečnosti nebyl vlajkou Konfederovaných států amerických, ale jen některých vojenských jednotek. Postupem času se nicméně ujal jako symbol jižanské identity.
Řada baseballových týmů na amerických školách má dodnes jako maskota jižanského rebela v šedé uniformě a při zápasech se hlediště hemží konfederačními vlajkami. Na Den obětí války se vlaječky objevují na hrobech konfederačních vojáků, a tytéž prapory dokonce vlají nad některými státními úřady. Atraktivní emblém pronikl do popkultury a stal se nedílnou součástí image rockerů ze skupiny Lynyrd Skynyrd či metalové legendy Pantera. Američtí obhájci konfederační vlajky razí heslo „Heritage not hate“, tedy „Odkaz, ne nenávist“. Ale pokud tato vlajka symbolizuje historii a kulturu amerického Jihu, jak může zároveň nepřipomínat diskriminaci černochů?
Pohled z druhé strany
Odlišnou perspektivu přibližuje vyjádření černošky z Guthrie, kde žil mladý vrah Davida Westermana: „Ta vlajka je v nás zapsaná jako symbol nenávisti […]. Ale vždycky se to drželo pod pokličkou. Jsme menšina, nemáme ekonomickou moc, takže protestování by nás postihlo. Jsem jen uklízečka a nechci přijít o práci.“ Rozdílnost pohledů dosvědčují statistická data. Zhruba 57 % Američanů se přiklání k tomu, že vlajka nepředstavuje nenávist, ale jižanskou kulturu. Loňský výzkum zveřejněný CNN zase uvádí, že v případě bělochů chápe na Jihu 75 % dotázaných vlajku jako projev kulturní hrdosti a jen 25 % ji považuje za rasistickou. Ovšem u tamních černochů je poměr opačný.
Negativní vnímání ještě utvrzuje skutečnost, že konfederační vlajku používají po celém světě pohrobci Kukluxklanu a neonacisté. Jednoznačně rasistický podtext lze ovšem najít i v americkém „mainstreamu“. Ještě v době rušení segregace došlo k demonstrativním změnám některých státních vlajek: Georgia například umístila notoricky známý symbol Konfederace na svou vlajku v roce 1956 a v upravené formě na ní zůstal až do roku 2003.
Na nelibosti černochů nic nemění ani fakt, že se mezi nimi najde nepočetná menšina s odlišným názorem, která věří, že vlajka a rasismus spolu nijak nesouvisejí. Patrně nejvíc se v tomto ohledu proslavil podivín Anthony Hervey, autor knihy „Proč mávám konfederační vlajkou“. Když před rokem zemřel při autonehodě, objevily se konspirativní teorie o úkladné vraždě. A není divu. Záliba v jižanské Konfederaci jde často ruku v ruce s konzervativismem, křesťanským fundamentalismem a spikleneckými teoriemi.
Symbol masakru v Charlestonu
Diskuse o kontroverzní vlajce nabraly na intenzitě po masakru v černošském kostele v jihokarolínském Charlestonu, kde loni v červnu povraždil jednadvacetiletý rasista Dylann Storm Roof devět černochů. Na svém profilu na Facebooku totiž zveřejnil fotografie, na nichž mimo jiné pózoval s konfederační vlajkou. Následně se od tohoto symbolu distancovala řada amerických středních škol. Po bouřlivém hlasování zmizel z kapitolu (sídla vlády) Jižní Karolíny a na půdě národních parků začal bojkot suvenýrů se zmíněným emblémem. Zavázal se k němu i obchodní gigant Amazon či závodní automobilová organizace NASCAR.
TIP: Neviditelné impérium v troskách: Minulost a současnost Kukluxklanu
Blíží se tedy okamžik, kdy konfederační vlajka skončí v muzeích, kam podle vyjádření prezidenta Baracka Obamy patří? Rozhodně ne. Ostatně Amazon svůj slib nedodržel a fanoušci automobilových závodů navzdory vyjádření NASCAR používají symbol nerušeně dál. Ochrana svobody vyjadřování zůstává v USA nadřazená i státním legislativám. Kalifornie sice po charlestonském masakru zakázala vystavování a prodej konfederační vlajky na půdě státních institucí, ale v soukromé sféře je problematický artefakt nadále nedotknutelnou záležitostí.
-
Zdroj textu100+1 zahraniční zajímavost
-
Zdroj fotografiíProfimedia,