Konec lidstva 5× jinak: Mizející voda a nebezpečné hry na boha

V historii Země neexistuje žádný jiný velký obratlovec, jehož populace by se rozšířila tak rychle a s tak devastujícími následky pro další obyvatele planety. Jen v letech 1800–1930 vzrostl počet lidí z jedné miliardy na dvě, a za dalších 90 let pak dokonce na dnešních víc než sedm miliard. To s sebou samozřejmě nese spoustu problémů – přečerpáváním zdrojů počínaje, ekologickou devastací konče. 

Většina pesimistických scénářů zahrnuje v prvé řadě nedostatek pitné vody. Podle OSN představuje nezbytné minimum k přípravě jídla, k osobní hygieně a udržení zdraví 50 litrů denně, přičemž průměrný Newyorčan toto množství překročí 22×. Za vysokou spotřebou vody však nestojí pouze neregulované splachování. Podle vědců z iniciativy Water Footprint Network vyžaduje například výroba 1 kg chleba 1 608 litrů čisté vody a 1 kg hovězího 15 415 litrů. Zahrneme-li tedy i tekutinu použitou v průmyslu, připadá na každého Evropana 4 815 litrů denně. 

Tekuté zlato

Nejde ovšem jen o plýtvání. Globální klimatické změny každým dnem rozšiřují oblasti s nedostatkem srážek, takže se některé regiony stávají neobyvatelnými. Podle prognóz OSN bude muset už do konce desetiletí odejít z pásma sahelu na jihu Sahary bezmála šest milionů lidí. A do poloviny století opustí černý kontinent kvůli suchu možná až 700 milionů uprchlíků. 

V jiných oblastech – například v Číně a v Indii – je sice životodárné tekutiny zdánlivý dostatek, je však silně znečištěná. Klimatické změny, nárůst populace a další faktory tak zřejmě povedou k tomu, že se za pár desítek let stane pitná voda skutečným „tekutým zlatem“, kvůli němuž se povedou války.  

Dvojsečná hra na boha 

Nezdolní optimisté často tvrdí, že lidstvo i Zemi zachrání nové technologie. Přesto se nabízí vtíravá otázka: Co když naše řešení napáchají v důsledku víc škody než užitku? Příkladem by se mohl stát například tzv. geoinženýring, jenž má za cíl uměle modifikovat klimatické systémy, samozřejmě ke všeobecnému prospěchu. K jeho metodám patří třeba odsávání CO2 přímo z atmosféry nebo umělé snižování slunečního záření, kdy se ve stratosféře rozptýlí jemný hliníkový prach a vytvoří jakýsi obří neviditelný slunečník. 

TIP: Ve Spojených státech pije 170 000 000 obyvatel radioaktivní vodu

Badatelé z Helmholtzova centra pro výzkum oceánu v německém Kielu však podobné nadšení nesdílejí. Podle nich by se nám mohla „hra na boha“ ošklivě vymstít. Zmínění vědci vytvořili model planety s využitím pěti geoinženýrských metod. Ukázalo se, že by systém vedl k celkovému klimatickému „chaosu“, který by provázely především mohutné změny povětrnostních podmínek s nepředvídatelným dosahem. Pokud by se umělé řízení klimatu vymklo kontrole, mohlo by to pro nás znamenat fatální katastrofu.