Keňská káva v ohrožení: Keňské farmáře trápí změny klimatu

Keňa patří mezi nejdůležitější světové producenty kávy, i když pomyslnému žebříčku kávových velmocí pochopitelně vévodí jiné země. Největším producentem kávy na světě je Brazílie, za ní následuje Vietnam a Kolumbie. Brazílie přitom vypěstuje až třetinu celkové světové produkce kávy. Přesto je právě keňská káva v mnohém výjimečná a je považována za jednu z nejkvalitnějších na světě.

Nevyzpytatelný déšť

Kávové plantáže sahají, kam až oko dohlédne. V Keni se káva pěstuje na území o velikosti přibližně 110 000 hektarů. Právě tady se daří jedné z nejkvalitnějších a nejznamenitějších káv typu arabika. Tento typ kávy ale potřebuje velmi specifické podmínky pro růst. Keňská arabika vyžaduje chladnější a vlhké podnebí. Jenže poslední léta a klimatické změny přinášejí přesný opak – velké sucho a nepravidelné, silné deště a bouřky. Keňští farmáři na kávových plantážích jsou proto zoufalí. 

Simon Kinoti nás vzal na jednu ze svých plantáží, kde nám vysvětluje, jak se svůj kofeinový vklad snaží zachránit před klimatickými změnami: „Změny klimatu přinášejí nepředvídatelné dešťové vzorce. A my kvůli tomu například nejsme schopni předpovědět, kdy aplikovat hnojivo nebo kdy budeme na farmě moci pracovat, a to všechno produkci kávy ovlivňuje. Když nemůžeme hnojit, místo deseti kilogramů kávy dostaneme pouhá dvě kila a to je pro pěstitele velký problém.“

Provázaný kávový průmysl

Změny klimatu ovlivňují také zrání kávy, které podle slov farmářů není jednotné. Sklizeň pak trvá mnohem déle, než je obvyklé, což znamená další velké ztráty v kávovém průmyslu. Farmář Ishmael Otaga názorně ukazuje, jak se zrání na plantáži v čase rozvrstvuje: „Například na této rostlině vidíte červené bobule, které jsou už připravené ke sklizni, vedle toho jsou ale stále i ty zelené, které ještě potřebují dozrát.“

Farmáři jsou v některých případech dokonce nuceni některé kávovníky úplně zničit a místo nich vysadit jiné, méně náročné plodiny. Kávový průmysl je velmi provázaný a dotýká se v Keni úplně všech. Pracovnice na farmách jsou často několikanásobné matky, které jsou na příjmu ze sběru kávy závislé. I ty se teď bojí, že budou mít kvůli nežádoucím výkyvům počasí méně práce nebo o ni dokonce úplně přijdou. „Jestli budou farmáři muset některé kávovníky dál ničit, bude to opravdu problém. Na práci na kávové farmě jsem závislá. Vydělám si tady 400 šilinků denně. Nevím, kde jinde bych k takovým penězům přišla,“ říká Rael Njeru.

Trnitá cesta do kaváren

Že se situace horší, bohužel dokazují i dostupná data z jednotlivých farem. Zatímco v roce 2016 ještě Keňa vyprodukovala asi 47 tisíc tun kávy ročně, v roce 2020 už to bylo jen 40 tisíc tun. Komplikované podmínky potvrzují i vědci, například Elijah Gichuru, který se kávou dlouhodobě zabývá: „V Keni pěstujeme kávu typu arabika, která vyžaduje chladnější a vlhké podmínky. Kvůli nárůstům teplot, změnám klimatu a dešťům máme při sklizni problémy.“

Po keňské kávě je přitom ve světě velká poptávka, protože je velmi oblíbená hlavně pro svou vysokou kvalitu a delikátní chuť. Keňská arabika v sobě spojuje jak kyselost, ve které ucítíte mandarinky nebo pomeranče, tak sladkost – tu může evokovat chuť po sladkých třešních. Spektrum chutí je u tohoto typu kávy opravdu široké. Můžete tam ucítit například i nádech jasmínu či vinné révy. 

TIP: Těžké časy: Většina druhů kávovníků je bezprostředně ohrožená vyhynutím

Farmáři na keňských kávových plantážích svůj boj ale rozhodně nevzdávají. Vědí, že jim pod rukama roste kávové zlato, a snaží se tak najít levnější a jednodušší způsoby, kterými by na změny klimatu vyzráli. Cesta z kávové plantáže až do kavárny, kde si mnoho z nás pochutnává možná právě na voňavé arabice z Keni, je teď trnitější. O to víc bychom si práce keňských farmářů měli vážit.