Kdy zhasne poslední? Cigaretám holduje miliarda obyvatel planety
Existuje bezpočet možností, jak spotřebu cigaret omezit zákonem. Jeden z nejběžnějších způsobů, který je dnes například v Evropské unii povinný, představují varovné obrázky doprovázené výrazným textovým upozorněním. Myšlenka podtrhnout zdravotní rizika kouření se poprvé objevila už v roce 1969 na Islandu, odborníci však účinnost v současnosti hojně rozšířené metody spíš zpochybňují. Mnozí zastávají názor, že chceme-li do budoucna kouření zcela vymýtit, je třeba cílit na mladou generaci a pokud možno ji odradit od toho, aby vůbec začala.
Generace bez kouření
Právě z uvedeného předpokladu vycházela novozélandská vláda, když koncem loňského roku představila bezprecedentní plán, jak ostrovy postupně proměnit v kompletně nekuřácký stát. Podle návrhu nového zákona se bude věková hranice pro nákup cigaret každý rok zvyšovat. Zatímco v současnosti si na Zélandu, stejně jako v drtivé většině zemí, mohou tabákové výrobky koupit lidé starší 18 let, od roku 2027 daný limit postupně poroste. V praxi to znamená, že „mladí, jimž bude v době uvedení zákona v platnost čtrnáct let, již nebudou mít za svého života možnost pořídit si legálně tabák,“ prohlásila Ayesha Verrallová z ministerstva zdravotnictví.
Kontroverzní plán vyvolal mezi politiky poměrně kladnou odezvu a předpokládá se, že jej schválí ještě letos. Pětimilionový tichomořský stát přitom už dnes patří mezi země s nejnižším podílem kuřáků: Pravidelně si tam zapálí jen 11 % dospělých, což odpovídá polovině světového průměru. Cílem vlády je, aby dané číslo kleslo do roku 2025 na 5 %. Ministerstvo zdravotnictví navíc plánuje povinné snížení množství nikotinu v cigaretách. Zároveň připouští, že nový zákon bude mít nepochybně své odpůrce a může přispět k rozvoji černého trhu.
Tahouni z Asie
Nicméně z dlouhodobého hlediska lze krok zélandské vlády považovat za logické vyústění jednoznačného trendu a podle reakcí ze zahraničí se dá očekávat, že se k podobným opatřením postupně uchýlí i další státy. Obliba cigaret totiž již několikátým rokem globálně klesá. Loni v listopadu zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) souhrnnou zprávu, podle níž aktuálně trpí závislostí na nikotinu 22 % populace planety, tedy 1,3 miliardy lidí. V porovnání s rokem 2015 ubylo zhruba 200 milionů kuřáků a WHO předpokládá, že v roce 2025 bude pravidelně kouřit o dalších 300 milionů lidí méně. Odklon od cigaret je nejvíc patrný v Severní a Jižní Americe, kde podíl vyznavačů nikotinu klesl za uplynulé čtyři roky z původních 21 % na 16 %. Konkrétně v USA zaznamenávají dramatický propad již od 60. let, kdy kouřilo až 40 % Američanů.
Podobně vysoká čísla představují dnes ve světovém žebříčku spíš výjimku. Obecně největší obliba kouření přetrvává v rozvojových zemích: Podle statistik pochází 80 % kuřáků ze států s nízkými či středními příjmy. Tabákové neřesti se hojně oddávají především obyvatelé jihovýchodní Asie a Pacifiku – například v Barmě, Bangladéši či Indonésii kouří 70 % mužů starších 15 let (ostatně globálně jsou čtyři z pěti kuřáků muži). V absolutních číslech pak planetě vévodí Číňané: V říši středu se vyrobí a následně také spotřebuje bezmála třetina veškeré cigaretové produkce. V Česku si pravidelně zapaluje 36 % mužů a 27 % žen.
Zbytečná úmrtí
V roce 2010 vyhlásila Světová zdravotnická organizace globální výzvu s cílem omezit do roku 2025 spotřebu cigaret o třetinu a dosud se k ní připojila šedesátka zemí. Ještě před dvěma lety jich přitom bylo o polovinu méně. Ke státům, jež stejně jako Zéland zvolily poměrně radikální řešení, patří například Velká Británie – tamní vláda nedávno odsouhlasila ambiciózní plán vytvořit ze Spojeného království plně nekuřácký stát do roku 2030.
Motivace k obdobným krokům je zřejmá: Důkazy, že dlouhodobé užívání tabáku znamená smrtelné riziko, jsou nepopiratelné. Po celé planetě podlehne ročně následkům daného zlozvyku na osm milionů lidí, z toho milion jen proto, že čelí pasivnímu vdechování kouře – například sdílejí domácnost s vášnivým kuřákem. Hospodářský dopad je přitom enormní: WHO v roce 2012 vyčíslila, že každoroční náklady na léčbu následků kouření a související výpadky ekonomiky přesahují v přepočtu 30 bilionů korun, což odpovídá necelým 2 % světového HDP. Podle nejnovější analýzy by ovšem stačilo investovat do osvěty a prevence 36 korun na osobu za rok, a do konce dekády by ubylo až 152 milionů závislých.
Zatím spíš utopie
Dnes se na světě prodá 18 miliard cigaret denně, což generuje obří byznys v odhadované hodnotě přes 800 miliard dolarů. Blízká budoucnost bez cigaret představuje podle všeho zatím spíš utopii, nicméně i výrobci tabáku raději myslí dopředu, a pokud nechtějí, aby jim ujel vlak, musejí se začít přizpůsobovat. Švýcarsko-americký gigant Philip Morris dodávající na trh například značku Marlboro už dokonce oznámil, že právě v Británii přestane v příští dekádě zcela prodávat klasické cigarety. Kuřáky místo toho postupně motivuje k přechodu na alternativy, zejména elektronické cigarety, jež momentálně tvoří už čtvrtinu tržeb firmy.
Tzv. e-cigarety se na trhu poprvé objevily před dvaceti lety, a přestože jejich potenciální nezávadnost či naopak škodlivost dosud není zcela jednoznačná, lákají spotřebitele čím dál víc. Zatímco v roce 2011 se tzv. vapování oddávalo pouhých sedm milionů kuřáků, o sedm let později už danou variantu podle WHO volilo 41 milionů těch, kdo si předtím zapalovali klasické cigarety – a to především ženy a mladší uživatelé. Očekává se, že trh se zmíněnou náhražkou poroste přinejmenším o 5 % ročně.
TIP: Povinné kouření na školách: Nekuřákům hrozil v 17. století pořádný výprask
Pro řadu závislých se tzv. vaporizéry staly ideálním mezistupněm na cestě k úplnému zanechání kouření, což vedlo k myšlence, že by se jejich užívání mezi kuřáky mělo ještě zpopularizovat. V Británii dokonce loni v listopadu Regulační úřad pro léky a zdravotnictví navrhl, aby lékaři předepisovali kuřákům elektronické cigarety v rámci odvykací terapie. Ovšem v jiných zemích míří zcela opačným směrem, neboť se důkazy o jejich zdravotní závadnosti množí (viz Jenom pára?). V listopadu 2019 tak Indie jako první stát dokonce veškeré vaporizéry zakázala.
Jenom pára?
Elektronické cigarety vytvářejí dojem bezpečné alternativy k těm klasickým. Ale zatímco odborníci souhlasí, že jsou vaporizéry méně škodlivé, za „bezpečné“ je rozhodně nepovažují. Náplně především od levnějších výrobců stále obsahují rizikové sloučeniny jako diacetyl či formaldehyd, jež cigaretám dodávají chuť. Další problém představuje vdechovaná pára: Její molekuly jsou drobnější než částečky klasického kouře, pronikají hlouběji do plic, poškozují sklípky a snižují jejich kapacitu. A v neposlední řadě je ve hře i vysoce návykový nikotin. Zbavit se chuti na kouření je podle výzkumů těžší než přestat s alkoholem či heroinem, ačkoliv abstinenční příznaky obvykle zahrnují „pouhou“ hlubokou podrážděnost.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií