Kdo je největším křiklounem v říši zvířat?
Když zařve lev
lev | 114 dB
Lvi (Panthera leo) jsou jediné společensky žijící velké kočky, sdružující se do početných smeček. Aby lví samci dokázali lépe kontrolovat svá teritoria a komunikovat s ostatními členy smečky, byli evolučně vybaveni schopností vyluzovat zvuky o síle až 114 decibelů, slyšitelné do vzdálenosti přes osm kilometrů. Není ostatně divu, vždyť lovecký revír těchto mohutných koček může mít rozlohu překračující 260 čtverečních kilometrů. Lvi používají hlasitý řev z mnoha různých důvodů. Patří mezi ně mimo jiné zastrašování soků, vymezování hranic vlastního vlivu i komunikace s jinými samci a samicemi.
Z dalších hlasitých šelem lze zmínit vlka, jehož charakteristické skupinové vytí patří k velmi povědomým zvukovým projevům ve zvířecí říši. Vlci při něm dokážou vyvinout hlasitost až kolem 90 decibelů, což je podobné zvukům vlakové soupravy brzdící v metru. (foto: Shutterstock)
Zásnubní zpěvy cikád
cikáda | 120 dB
Mezi nejhlasitější zástupce hmyzu patří cikády (Cicadoidea), jejichž samečci lákají své partnerky velmi hlasitým zpěvem. Díky zvláštní membráně ve svém zadečku dokážou vyluzovat zvuky, které dosahují hlasitosti až kolem 120 decibelů, což je pro lidský sluch již hranice bolestivosti. Takto vyluzované zvuky se potom šíří na vzdálenost až kolem 2,5 kilometru. Zajímavé je, že každý druh cikády má svoji vlastní „verzi“ písně, takže neláká nazdařbůh samičky jiných druhů. Když jsou samečkové úspěšní a přilákají partnerku, vydávají potom jiný druh písně v podobě jakéhosi „zásnubního zpěvu“.
Zajímavou taktikou ochrany proti ptačím predátorům je skupinový zpěv cikád, nacházejících se na stejném místě. Díky množství slévajících se zvuků je pak pro hmyzožravého opeřence mnohem těžší lokalizovat jednotlivě slibný úlovek. (foto: Shutterstock)
Buldočí netopýr
netopýr rybožravý | 140 dB
Překvapivým uchazečem o titul nejhlasitějšího létajícího savce je netopýr rybožravý (Noctilio leporinus), obývající tropické pásmo Střední a jižní Ameriky. Netopýři zdokonalili schopnost vydávat a přijímat zvuk natolik, že se dokonce stal jejich hlavní orientační pomůckou – echolokace jim umožňuje bezpečný pohyb v úplné tmě a schopnost lovit rychle se pohybující drobnou kořist. Netopýr rybožravý, jenž vzhledem připomíná buldoka, je přeborníkem své skupiny – při lovu ryb v přirozených vodních nádržích mu pomáhá právě zvuk, který dokáže vydávat až v hlasitosti kolem 140 decibelů. Pokud bychom tedy mohli tuto echolokaci slyšet, nepochybně by ohrozila náš sluch.
Ohluchnutí kvůli netopýrům nám nehrozí – náš sluch totiž vůbec nedokáže netopýří echolokaci zaznamenat, protože je většinou ultrasonická (v rozmezí 20 až 200 kHz) a její frekvenci tak vlastně nemůžeme slyšet. (foto: Shutterstock)
Velrybí zpěv
plejtvák obrovský | 188 dB
Silným hlasem jsou známé velryby, jejichž zpěv se rozléhá do obrovských vzdáleností. Víme například, že plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) se dokáže s dalšími jedinci svého druhu dorozumívat na vzdálenost nejméně 800 kilometrů, což je téměř jako z Prahy do Paříže! Samozřejmě je to možné jen díky tomu, že zvuk se ve vodě šíří snáze než ve vzduchu. Vědci odhadli hlasitost plejtvákova „volání“ až na 188 decibelů, což je více, než produkuje tryskový motor nebo exploze granátu!
Plejtvák obrovský je samozřejmě extrémním zvířetem i z mnoha dalších úhlů pohledu, vždyť jde o největšího žijícího tvora. Při maximální změřené délce 33,6 metru a hmotnosti přes 180 tun disponuje jazykem, který je těžší než slon africký. (foto: Shutterstock)
Kreveta s pistolí
Alpheus bellulus | 200 dB
Asi vás překvapí, že možná nejhlasitějším tvorem na Zemi je malý zástupce skupiny garnátovitých. Kreveta Alpheus bellulus obývá tropická moře a dokáže vydávat zvuky o hlasitosti až 200 decibelů – tedy daleko za lidskou hranicí bolesti. Jsou doslova hlasitější než výstřel z pistole! Pro člověka je tak nejspíš štěstím, že tito korýši žijí hluboko pod hladinou, kde nemohou nikomu z nás způsobit trvalé ohluchnutí. A jak vůbec mohou něco takového dokázat? Jejich efektivním akustickým aparátem je zvětšené klepeto, kterým dokážou „vystřelit“ proud vody rychlostí kolem 100 km/h. Šoková vlna vzniklé bubliny je tak intenzivní, že může zabít nebo omráčit všechno živé do vzdálenosti dvou metrů, ať už jde o jiné krevety nebo menší rybky.
Vědci byli překvapeni i dalším zajímavým zjištěním. Pohyb klepeta pistolových krevet je tak rychlý, že ve vzniklé bublině vytvoří teplotu blížící se hodnotám na povrchu našeho Slunce, tedy několik tisíc stupňů Celsia! (foto: Wikimedia Commons, Haplochromis, CC BY-SA 3.0)
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock, Wikimedia Commons, Haplochromis, CC BY-SA 3.0
