Kdo byl skutečný Hamlet: Příběh dánského kralevice sahá až do časů Vikingů

Počátek 17. století, Londýn. William Shakespeare právě dokončil tragédii Hamlet, pojednávající o cestě mladého následníka dánského trůnu za pomstou otcovy vraždy. Jde o jedno z vrcholných děl alžbětinské dramatické tvorby a stejně jako jiné hry slavného autora si uchovává nadčasovost. Ostatně hlavní osa příběhu byla nadčasová již v době, kdy se s ní Shakespeare seznámil. Podobně jako u dalších jeho her ani v případě Hamleta totiž nejde o vlastní invenci, nýbrž o využití staršího motivu. Děj nás přenáší do bouřlivého období 10. a 11. století, kdy vody brázdily štíhlé vikingské lodě a na souši se rodila velká středověká království. 

Vikingští bratři

Historické pozadí dávalo dramatům větší váhu a důvěryhodnost. Pro zmíněnou tragédii posloužila Shakespearovi severská legenda o princi Amlethovi, kterou koncem 12. století latinsky zaznamenal dánský duchovní učenec a dějepisec Saxo Grammaticus ve svém obsáhlém díle Gesta Danorum neboli „činy Dánů“. V první části kroniky, vycházející z ústní tradice a zahrnující severské mýty, vypráví příběh o jutském princi Amlethovi, jenž touží pomstít smrt svého otce. 

Saxo předkládá následující děj: Jutsku kdysi vládl král, který měl dva syny – Horvendilla a Fenga. Starší Horvendill se vrátil z úspěšné vikingské výpravy do Norska, během níž zabil tamního krále. Na zpáteční cestě se oženil s dcerou vládce Dánů, která mu záhy porodila syna Amletha. Mladší Feng však na bratrovy úspěchy žárlil a zavraždil ho, načež přesvědčil dánskou princeznu, aby si ho vzala.

Shodné zápletky

Úvodní motiv se tedy s dějem Hamleta prakticky shoduje a paralely nacházíme i v dalších událostech. Amleth se obává o svůj život a začne předstírat slabomyslnost. Zároveň však díky vlastní chytrosti unikne nástrahám, jež mu král Feng strojí. Když ovšem zabije slídila ukrytého v matčině pokoji, Feng se utvrdí v podezření, že Amleth vše pouze hraje. Aby se ho zbavil, vyšle jej v doprovodu dvou společníků do Anglie s tajným dopisem, jenže princ jeho text pozmění. Popraveni jsou tak jeho průvodci, stejně jako v Shakespearově verzi. Podobně překvapivě se shodují i další zápletky tragédie, a výrazná inspirace je tudíž zřejmá.  

Starší než Ragnar

Amlethův příběh se odehrává v době, kdy hranice středověkých států teprve vznikaly. Když Saxo popisuje Anglii a Dánsko, používá terminologii období, v němž sám žil. Jeho vyprávění však nepochybně odkazuje na mnohem starší věk, nejpravděpodobněji na 8. století, kdy dánské království neexistovalo.

TIP: Výpůjčky anglického barda: Byl William Shakespeare pouhým plagiátorem?

Kam tedy Amletha zařadit? Jistě postačí zmínit, že se Grammaticus stal rovněž zdrojem příběhů o legendárním severském králi Ragnaru Lodbrokovi, v současnosti známému díky seriálu Vikingové. Historicita vikingského hrdiny není jednoznačná, avšak pokud skutečně žil, pak v 9. století. Jeho synové totiž k doloženým postavám již patří a náležejí právě do devátého věku. Kronikář Saxo se snaží držet chronologické linie a Amleth se vyskytuje o hodně dřív než Ragnar. Jeho příběh je zřejmě daleko starší. 

Historický Amleth?

Těžko dnes rozhodneme, zda nějaký Amleth skutečně existoval. Mohl se jmenovat jinak a jeho osudy mohou odrážet severské mýty, organicky propojené s úlomky reálných událostí dějin. Přece jen, čteme-li mezi řádky, vyvstává před námi uvěřitelný obraz z bouřlivého temného věku. Tehdy se rodila nová Evropa, Vikingové začínali podnikat své nájezdy nahánějící hrůzu a k barbarským národům si nacházela cestičky víra Kristova. Kdo by v tom hledal shakespearovskou tragédii…