Katastrofy, které změnily svět: Hrůzné následky zázračného léku

Thalidomid se dostal na trh v roce 1957 pod obchodním názvem Contergan a za jeho vývojem stála německá farmaceutická firma Chemie Grünenthal. Mnoho lidí se tehdy stále ještě vzpamatovávalo z nočních můr způsobených druhou světovou válkou, a rádi proto sáhli po sedativu, které neobsahovalo silně návykové barbituráty. 

Absence démonizovaných látek se stala jednou z klíčových předností léku, tou další byla jeho „prokázaná“ nezávadnost. Ve světě, kde neexistovala ani zdaleka tak přísně regulovaná výroba a testování léčiv jako dnes, provedli němečtí vědci pokusy na několika stovkách subjektů a posléze přípravek prohlásili za zcela neškodný. Mimo jiné ulevoval od bolesti, pomáhal s usínáním, zmírňoval příznaky nachlazení, a dokonce jej mohly brát těhotné ženy. V roce 1960 se proto prodejností vyrovnal i takovým „velikánům“, jako byl aspirin. 

Ranní nevolnost

Tou dobou navíc australský porodník William McBride zjistil, že kapsle thalidomidu pomáhají ženám v očekávání bojovat s ranní nevolností, čímž lék ještě víc zpopularizoval. O rok později si však začal všímat, že mu pod rukama přichází na svět stále víc postižených dětí, a spojil si to s thalidomidem. Podezření, že lék způsobuje deformace plodu, se sice objevilo už dřív, ale společnost Chemie Grünenthal ho ignorovala. Případy se však množily, což nakonec vyústilo v zákaz výroby a distribuce látky. Napáchané škody byly ovšem nevratné. 

Jen v Německu se kvůli přípravku narodilo na sedm tisíc dětí s tělesnými deformacemi či bez končetin, s poškozením zažívacího ústrojí a dalšími hendikepy. Pouhých 40 % těchto ratolestí přežilo. Ve zbytku světa šlo zhruba o deset tisíc postižených, z nichž se s komplikacemi vyrovnala asi polovina.

Z prodeje thalidomidu se tak stala jedna z nejhorších farmaceutických katastrof historie, která navždy změnila způsob testování a schvalování nových léčiv nejen v Evropě. Zatímco před incidentem stačily pokusy na stovkách lidí a vlády zemí se do zkoušek nevměšovaly, současné klinické testy se přísně hlídají a trvají řádově několik let. Do oběhu se tak dostávají pouze farmaka s bezpečností i účinností ověřenou při důkladných zkouškách. 

Objeví se znovu?

Přesto thalidomid z trhu zcela nezmizel, jeho prodej se však přísně reguluje a přípravek se využívá při léčbě lepry či některých druhů rakoviny. Příčina jeho závadnosti přitom zůstávala neznámá i 50 let po uvedení do prodeje. Teprve v roce 2010 přišel s vysvětlením japonský výzkumný tým v čele s Hirošim Handou: V rámci testů na kuřatech a akvarijních rybkách se podařilo zjistit, že problémy způsobuje bílkovina celebron, která se na thalidomid váže, takže pak neplní svoji důležitou roli při vývoji plodu. Existuje tudíž šance, že se v budoucnu objeví vylepšená verze léčiva, bez nežádoucích účinků.