Jihoamerické děti bídy: Venezuela zmítaná antikoncepční krizí
Yorlenis Gutierrezová dlouhé měsíce obcházela lékárny a snažila se získat prášky, bez nichž se komplikuje život mnoha Venezuelankám – chybí jim antikoncepce. V zemi, kterou zmítá ekonomická krize, se stojí fronty na jídlo a těžko se shánějí i základní antibiotika. Antikoncepce však představuje takřka nedostupné zboží a její nedostatek se viditelně projevuje na obyvatelstvu.
Potřebné pilulky se 28leté ženě nakonec sehnat nepodařilo, a tak stáli s manželem před těžkou volbou: Buď se dlouhodobě vzdají sexu, nebo budou riskovat, že Yorlenis otěhotní – druhé dítě přitom nechtěli. Oba se nakonec dohodli, že abstinence nepřichází v úvahu, a zkusili si dávat pozor – nicméně časem „přišli“ do jiného stavu. „Už teď jíme stěží třikrát denně,“ vysvětluje rozrušená Yorlenis, která ztratila práci v salonu krásy. „Netuším, jak nakrmíme další hladový krk.“
Riziko těhotenství
Klesající ceny ropy spolu s téměř dvěma desetiletími socialistické politiky uvrhly Venezuelu do řady krizí a její měnu, bolívar, přivedly k jedné z nejvyšších světových inflací (viz Zachrání je kryptoměna?). Ceny základních životních potřeb rostou takřka každý den a v lékárnách nezřídka chybějí antibiotika i další léčiva. Nicméně nedostatek antikoncepce staví Venezuelany před obzvlášť těžkou volbu – zda vůbec mít sex. Většina se rozhodne pro milování bez ochrany a často pak musí řešit následky.
V současnosti neexistují na téma nechtěných těhotenství v zemi žádné oficiální statistiky, nicméně tamní lékaři hlásí v tomto ohledu prudký nárůst. Daleko snáz se rovněž šíří sexuálně přenosné choroby, což vrhá obyvatele do ještě hlubší deprese.
Do boje zázvorem a papájou
Mainstreamová média vydala několik článků o tzv. počítací metodě, jejíž pomocí žena určí, kdy ovuluje – a kdy tudíž hrozí, že po „nehodě“ při sexu otěhotní. Venezuelská stránka Cactus24 zas nabídla patnáct lidových rad, jak předcházet početí: Pomáhá prý jíst papáju aspoň dvakrát denně nebo pravidelně pít zázvorový čaj.
Řada Venezuelanek se obrátila na sociální sítě Facebook, Instagram a Twitter, kde si vyměňují rady, ale také informace o případném prodeji antikoncepčních pilulek, nitroděložních tělísek a implantátů – nicméně za nadsazené ceny černého trhu. Jiné zas prosí své příbuzné či kamarádky, zda by jim neopatřily antikoncepci v zahraničí. „Naposledy jsem získala prášky od švagrové, která je nakoupila v Kolumbii,“ vzpomíná Alejandra Moranová, 27letá novinářka z Caracasu. „V prosinci pojedu do Španělska, takže tam pořídím zásoby a něco dovezu také známým.“
Kondomy zdarma
Dlouhé roky byly antikoncepční pilulky, nitroděložní tělíska či kondomy k dostání zdarma ve všech venezuelských nemocnicích nebo prostřednictvím různých vládních programů. Dnes si však země zmítaná krizí nemůže podobné výdaje dovolit. Následkem toho některé formy antikoncepce z trhu zcela zmizely a jiné jsou k dostání jen za přemrštěné ceny. „Zvlášť obtížně se antikoncepce shání mladým,“ vysvětluje Vanessa Diazová, gynekoložka z Caracas University Hospital. „Kdysi se například kondomy rozdávaly zdarma, existovalo mnoho značek a některé z nich byly navíc velmi levné. Doba se však změnila.“
Antikoncepční nouze také podle odborníků dál podněcuje provádění domácích potratů. Nejde však o nijak překvapivý vývoj, uvážíme-li, že je ve Venezuele interrupce protizákonná a smí se k ní přistoupit pouze v případě ohrožení života matky.
Dlouhodobý půst
Marissa Lorettová, gynekoložka v Concepción Palacios Maternity Hospital, prý nedávno ošetřovala ženu, která se pokusila své těhotenství přerušit velmi drastickým způsobem: Lila „do sebe“ prací prostředek a strkala dovnitř petržel. Do nemocnice ji přivezli s krvácením a v křečích, které nakonec potrat skutečně vyvolaly. Nešťastnici se však zanítila rodidla. „Nakonec jsme jí museli vzít celou dělohu,“ dodává Lorettová.
Dlouhé roky získávaly venezuelské lékárny zboží díky systémovým úlevám: Vláda nastavila výhodný kurz bolívaru pro dovoz ze zahraničí a pak se nakupovalo. Podobné praktiky však již nelze použít, a lékárny proto mimo jiné nemají antikoncepční prostředky – nebo jsou jejich zásoby zanedbatelné a prodávají se za stonásobně vyšší ceny oproti normálu. Podle tamní Farmaceutické federace klesly celkové zásoby antikoncepčních pilulek od roku 2015 o 90 %. Jedna lékárna v centru Caracasu dokonce prohlásila, že je nenaskladnila už víc než rok.
Sdílená antikoncepce
V lékárně o dva bloky dál řekli dvacetileté zákaznici shánějící prášky, že mají skladem pouze zboží z dovozu. Zaměstnanci jí tak chtěli naznačit, že se prodává za ceny černého trhu: 21 tabletek za 120 tisíc bolívarů, což je třetina venezuelské minimální měsíční mzdy. „Jsou drahé, ale potřebuju je,“ povzdychla si dívka a zaplatila.
Z regálů obchodů však zmizela také řada známých značek kondomů – nahradily je sice levnější alternativy, jenže se stále jedná o dovozové zboží, tudíž je pro většinu obyvatel nedostupné. Balení tří kondomů vyjde na několikanásobek minimální denní mzdy. „Já jsem získal kondomy od kamaráda, který se rozhodl odstěhovat do Spojených států,“ svěřil se 28letý Juan Noguera, nezaměstnaný ekonomický výzkumník. „Občas si je prostě dáváme mezi sebou. Vládne tu sdílená ekonomika.“
Problémy bez ochrany
Řada venezuelských „macho“ mladíků kondomy tak jako tak odmítá, přesto má teď jejich zdražení negativní vliv na šíření pohlavních chorob. Levnější značky navíc nebývají spolehlivé. Před několika měsíci jel 28letý Andres Rodriguez za svou přítelkyní a po cestě hodlal koupit ochranu. V obchodě však nenašel výrobek, kterému roky důvěřoval, a tak se musel spokojit s „nevyzkoušenou“ alternativou. „Prostě jsem je koupil, měl jsem naspěch,“ vysvětluje. Během sexu pak kondom praskl, ale jeho partnerka naštěstí nepočala. „Dovedete si představit těhotenství v zemi v takové krizi? To by byla hrůza!“ dodává mladý muž s úlevou.
Nedostatek kondomů spojují lékaři se znepokojivým nárůstem počtu nakažených virem HIV a dalšími sexuálně přenosnými chorobami, jako jsou kapavka, syfilis a herpes. Podle Maríi Landaetové, vedoucí infekčního oddělení Caracas University Hospital, se počet pacientů s HIV letos vyšplhal na 5 600, což je zásadní skok oproti třem tisícům v roce 2014. „Může za to mimo jiné nedostatek prostředků prevence,“ vysvětluje lékařka.
Šest z deseti
Rostoucího počtu pacientů si všimla také Vanessa Diazová: „V mé soukromé praxi má teď nějakou pohlavní chorobu pět až šest lidí z deseti. Před dvěma lety šlo o dva až tři.“ Kvůli nedostatku medikamentů navíc lékaři nemohou nakažené ošetřit, a situace se proto stále zhoršuje. „Ve Venezuele nenajdete ani něco tak základního, jako je penicilin, to nejlevnější antibiotikum na světě,“ dodává epidemioložka Moraima Hernándezová.
Po měsících nárazového užívání antikoncepčních pilulek se 24letá ekonomka Lorena Mendezová rozhodla nadále neriskovat: Přes Instagram si našla dealera, který jí na černém trhu obstaral estrogenový implantát. Drobná tyčinka se vpichuje pod kůži na paži a uvolňuje hormony. Může sloužit až tři roky a dívka za ni zaplatila 600 tisíc bolívarů, tedy 300násobek oficiální dotované ceny. „Bylo to extrémně drahé, většina lidí si implantát nemůže dovolit,“ dodává, „ale stálo to za to. Teď už se nemusím těhotenství bát.“
Zachrání je kryptoměna?
Venezuelu drtí inflace: Začátkem roku 2017 se dolar kupoval za tři tisíce bolívarů, zatímco v prosinci stál už 103 tisíc. Vláda v čele s prezidentem Nicolásem Madurem proto přišla s návrhem zavést také tzv. státní kryptoměnu – elektronické platidlo. Jihoamerickou zemi inspiroval bitcoin, jenž měl koncem minulého roku tisíckrát vyšší hodnotu než na jeho počátku. Venezuelská kryptoměna by se měla jmenovat „petro“, zatím však není jisté, zda bude zavedena. Už teď lze ovšem téměř s určitostí tvrdit, že zničenému státu z problémů nepomůže.
-
Zdroj textuThe Washington Post, překlad Vilém Koubek
-
Zdroj fotografiíManu Quintero, Shutterstock, Profimedia