Jídelníček šimpanzů bonobo: Na čem si pochutnávají a v čem se liší od jiných šimpanzů?

Samci šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes) čas od času vyrážejí na lov menších zvířat. V největší oblibě mají opice pohybující se v korunách stromů. Samice šimpanzů učenlivých neloví a podíl z kořisti dostanou, jen když se s nimi samci dobrovolně rozdělí. Samci to obvykle dělají z vypočítavosti, protože takto „uplacené“ samičky bývají následně svolnější k páření s dárcem.

Velkorysí lovci-samotáři

Ani šimpanzům bonobo (Pan paniscus), navzdory pověsti mírumilovných tvorů, není lov živé kořisti cizí. Na rozdíl od šimpanzů učenlivých však loví hlavně drobnější zvířata pohybující se po zemi a k jejich oblíbené kořisti tak patří např. drobné pralesní antilopy. Nepohrdnou ovšem ani pestrou sbírkou nejrůznějších hlodavců.

Zatímco šimpanzi učenliví vyrážejí na lov obvykle v „pánských“ skupinách a často vyhlédnutou kořist nadhánějí příslušníkům tlupy číhajícím v záloze, bonobové jsou lovci-samotáři. O kořist se však dělí jak samice se samci, tak i dospělí členové tlupy s nedospělými jedinci. 

Jídelníček podle mnoha vlivů

Bonobové žijí jižně od veletoku Konga v pralesích, které nabízejí na celém území výskytu těchto lidoopů stejné příležitosti k získávání potravy. Přesto se skladba jídelníčku jednotlivých bonobů liší. Prozrazuje to na ně zastoupení různých izotopů dusíku a uhlíku v těle. Vědci mohou nakouknout do pomyslného „jídelního lístku“ každého bonoba analýzou jeho srsti. Skladba izotopů pak prozradí, co zvíře žralo v době, kdy ta která část chlupu rostla. 

Například mladí samci konzumují ve srovnání s dospělými samci jen málo bílkovin, protože se nacházejí na dnu společenského žebříčku a při dělení masa z úlovků se na ně nedostane. Jídelníček samic prochází během života opakovaně razantními změnami. Březí samice mobilizují všechny tělesné rezervy a zároveň vyhledávají rostlinnou potravu co nejbohatší na bílkoviny. Po porodu potřebují matky co nejvíce energie pro tvorbu mléka, a proto přecházejí na jídelníček, v němž převládá kaloricky vydatné ovoce. 

Dlouhé dětství bonobů

Ačkoli jsou si šimpanzi bonobové a šimpanzi učenliví velmi podobní, v aktivitě štítné žlázy se bonobové liší od lidí i od svých šimpanzích příbuzných. S nástupem puberty ubírá štítná žláza na produkci hormonů jak u člověka, tak u šimpanze učenlivého. U bonobů naproti tomu pracuje na zvýšený výkon i v dospělosti. Hormony štítné žlázy řídí nástup puberty a dospívání, a proto se vědci domnívají, že bonobové mají díky zvýšené aktivitě štítné žlázy prodloužené dětství. Mohlo by jít o jeden z významných faktorů, který stojí v pozadí jejich relativně nízké agresivity a zvýšené ochoty ke spolupráci. 

Šimpanzové učenliví se od bonobů nejnápadněji liší právě organizací tlup a uspořádáním vzájemných vztahů. Někteří odborníci zastávají názor, podle kterého zůstávají bonobové i v dospělém věku tak trochu dětmi a mentálně dospívají později než šimpanzi učenliví.

TIP: Šimpanzi bonobo: Mírumilovní hipíci afrického pralesa, které baví sex

Samci bonobů si v dospělosti udržují výrazně vyšší hladiny hormonů štítné žlázy než samice. To je také zřejmě jeden z důvodů, proč se bonobové a šimpanzi učenliví dramaticky liší právě chováním dospělých samců. Přírodní výběr u bonobů „hodné“ samce zřejmě zvýhodňoval. Samice dávají při výběru partnerů přednost méně agresivním samcům. A to jsou ti, kteří mají hladiny hormonů štítné žlázy na nejvyšší úrovni.